portály České televize

Často hledáte:

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu

Neznámí hrdinové

Dokumentární cyklus

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Vše (53)
Videa (30)
Okruhy (0)
Náměty (5)
Pracovní listy (18)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Předměty:

Videa

30 videí
Příběh z mise v Afghánistánu
04:45

Příběh z mise v Afghánistánu

Nikolaj Martynov působil jako voják v 43. výsadkovém mechanizovaném praporu v Chrudimi. Zúčastnil se mise SFOR II a dvou misí KFOR. V dubnu 2007 byl vyslán do Afghánistánu, kde zemřel na následky zranění utrpěného při sesuvu půdy. Podívejte se na jeho příběh vyprávěný kamarádem, který měl štěstí a sesuv přežil.
Česká polní nemocnice
06:41

Česká polní nemocnice

Česká armáda vybudovala polní nemocnici, která se účastní různých mezinárodních misí. Poskytuje na vysoké úrovni ošetření jak svým, tak i jiným vojákům a místnímu obyvatelstvu. Plukovník Mojmír Mrva stál u zrodu tradice českých polních nemocnic a zúčastnil se osmi misí. Působil v bývalé Jugoslávii, Iráku i Afghánistánu.

Agent chodec
04:47

Agent chodec

Vojtěch Klečka se stal po Vítězném únoru tzv. agentem chodcem. Takto pojmenovala Státní bezpečnost západní agenty, kteří po komunistickém puči přecházeli ilegálně hranice do Československa. Většinou šlo o československé emigranty, kteří byli získáni ke spolupráci v utečeneckých táborech. Agenti prošli pouze povrchním školením a nebyli připraveni na rozsáhlou síť konfidentů StB. Mnoho jich bylo popraveno. Vojtěch Klečka spolupracoval se CIA a byl prozrazen kvůli konfidentce. Dostal pouze doživotí, protože za války spolupracoval s ruskou špionážní sítí Rote Kapelle. Situace byla o to bizarnější, že jeho bratr stál na druhé straně barikády jako československý špion.
Kdo neplní normu, bude potrestán
06:22

Kdo neplní normu, bude potrestán

Poměry v komunistických pracovních lágrech byly srovnatelné s ruskými gulagy. Dozorci si leckdy počínali naprosto beztrestně. Jediné, na čem záleželo, bylo plnění normy. Josef Podpěra byl v roce 1951 odsouzen za velezradu na 11 let. Zažil kruté výslechy StB, ale ani to ho nezlomilo. Ve vězení odmítal pracovat pro komunisty a zejména těžit uran pro SSSR. Nesplnění pracovní normy nebo odmítání práce vedlo vždy k uvalení tzv. korekce.

Jak se zakládalo JZD: dobrovolně a během pěti minut
01:49

Jak se zakládalo JZD: dobrovolně a během pěti minut

Rodiče Bohumila Černíka koupili v roce 1938 zemědělskou usedlost o 10 hektarech. Neměli žádnou čeleď, hospodařili sami s dětmi. Komunisté si představovali, že se všichni majitelé půdy spojí dohromady a dají svůj majetek do společného družstva. Dobrovolně, jak stojí v zákoně... Jak se takové družstvo na základě dobrovolnosti zakládalo, popisuje z vlastní zkušenosti Bohumil Černík. Sám byl i s rodiči vězněn, sebrali mu stroje, a přesto vydržel hospodařit až do roku 1970. Takových jako on ale moc nebylo a zkáza vesnice, kde všechno patří všem, ale vlastně nikomu a vše, co řekneš, může být použito proti tobě, byla dokonána.

Osvětim, můj osud
10:41

Osvětim, můj osud

Erika Bezdíčková přežila Osvětim. Přišla o své rodiče, celou rodinu i kamarády. Byla nikdo. Bez minulosti, bez budoucnosti. Své svědectví pro nové generace mohla vydat až v druhé půlce svého života.

Letec RAF Otakar Černý – mistr útěků dvou politických režimů
14:14

Letec RAF Otakar Černý – mistr útěků dvou politických režimů

O jednom z posledních žijících příslušníků 311. bombardovací perutě RAF, Otakaru Černém, vyšla v roce 2008 životopisná kniha Útěkář. Za svého života totiž utíkal mnohokrát. V srpnu 1939 do Francie. Po pádu Francie do Anglie, kde vstoupil do RAF. V roce 1941 havaroval nad Nizozemskem a padl do zajetí. Z tábora utekl, ale byl chycen a znovu skončil v zajetí. Z tábora Stalag Luft III. v březnu 1944 se měl dostat tunelem při největším útěku spojeneckých letců za druhé světové války. Byl ale prozrazen a 50 důstojníků bylo popraveno. Poslední útěk přišel po válce. V dubnu 1948 byl propuštěn z armády a následně odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 3 roky těžkého žaláře. V květnu 1949 se po útěku dostal se do americké okupační zóny v Německu. Vrátil se do Anglie a opět vstoupil do služeb RAF.

Vladimír Petřek a konec atentátníků na Heydricha
03:35

Vladimír Petřek a konec atentátníků na Heydricha

Po atentátu na Reinharda Heydricha se sedm parašutistů uchýlilo do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Jejich úkryt byla prozrazen a jednotky SS a pražského gestapa kostel obklíčily. Úkryt zde výsadkáři našli díky pravoslavným duchovním – Vladimírovi Petřekovi a Václavovi Čiklovi. Ti byli zapojeni do odboje již od začátku okupace. Zachránili například život mnoha Židům, kterým vydávali křestní listy.
Radistou v protektorátu
03:23

Radistou v protektorátu

Za nacistické okupace bylo na území protektorátu vysazeno celkem 101 parašutistů. V Anglii prošli náročnou přípravou, často neměli žádnou zkušenost ani s parašutismem, ani se zpravodajskou činností. Průměrná „životnost“ např. radisty po vysazení byla tři měsíce! Nesmírnou odvahu místních obyvatel, kteří se na jejich činnosti podíleli, si dnešní člověk ani neumí představit. Výsadek z dubna 1944 Clay byl jedním z nejúspěšnějších, protože jeho telegrafista, Čestmír Šikola, přežil celý rok a odeslal přes 800 zpráv!

Zobrazit další videa

Náměty k výuce

5 námětů
Lidická tragédie

Lidická tragédie

9 3
Více o námětu
Vše o Ukrajině

Vše o Ukrajině

23 9
Více o námětu
Boj proti normalizačnímu režimu

Boj proti normalizačnímu režimu

6 2
Více o námětu
Válka v Jugoslávii

Válka v Jugoslávii

8 2
Více o námětu
Holocaust Židů

Holocaust Židů

10 2
Více o námětu
Zobrazit další náměty

Pracovní listy

18 listů

Medailonky: Představitelé normalizace

Nejdůležitější představitelé normalizace v Československu.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Pracovní list: Nesouhlas s normalizací

Pojem normalizace se pravděpodobně poprvé objevil už v Moskevském protokolu ze srpna 1968, se píše, že českoslovenští představitelé vyjádřili své odhodlání dosáhnout normalizace poměrů v naší zemi. Ne všichni českoslovenští občané přijali změny bez výhrad.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Časová náročnost:
15 minut

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – od první světové války do rozpadu SSSR

Cílem pracovního listu je pochopení základních historických souvislostí týkajících se dějin Ukrajiny od konce první světové války do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Pracovní list je určen zejména studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Časová náročnost:
30 minut

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – samostatná Ukrajina po roce 1991

Cílem pracovního listu je seznámení se zásadními politickými událostmi na Ukrajině posledních dvaceti let, které předznamenaly současný rusko-ukrajinský konflikt. Kromě přiloženého článku s mapami je hlavním zdrojem informací internet. Pracovní list se primárně určen studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Časová náročnost:
30 minut
Zobrazit další pracovní listy

ČT edu nejsou pouze videa

10 692

videí

528

námětů do
výuky

2 963

pracovních
listů

991

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání