Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Hyde Park Civilizace

Věda a současná civilizace. Interaktivní pořad - prostor pro vaše otázky a komentáře

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Videa

90 videí
Věstonická venuše
01:24

Věstonická venuše

Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost pak spočívá nejen v její jednoduchosti a síle jejího výrazu, ale i ve skutečnosti, že se jedná o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.

Císařský řez jako evoluční experiment
00:54

Císařský řez jako evoluční experiment

Císařský řez představuje v současné době nejčastěji vykonávanou porodnickou operaci. V České republice přijde tímto způsobem na svět každé čtvrté dítě a celosvětově počet „císařů“ stoupá. Co se ale stane s člověkem jako živočišným druhem, pokud přestane být součástí přírodního porodního systému? Ovlivní císařský řez druh Homo sapiens?

Sonda Beresheet: Úspěch nebo neúspěch
04:39

Sonda Beresheet: Úspěch nebo neúspěch

„Neúspěch je součástí úspěchu,“ říká vývojář Diego Saikin v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem. Diego Saikin byl členem týmu SpaceIL, který připravil a realizoval první izraelskou misi na Měsíc. Sonda Beresheet sice nezvládla poslední fáze přistání na povrch Měsíce, přesto hodnotí Diego Saikin misi jednoznačně jako úspěch. Podívejte se také na stručný výčet dosavadních misí na Měsíc a dozvíte se i proč Diego považuje izraelskou cestu za úspěšnou.

Diego Saikin na ČVUT
12:43

Diego Saikin na ČVUT

Vývojář Diego Saikin byl členem týmu SpaceIL, který připravil a realizoval první izraelskou misi na Měsíc. V pořadu Hyde Park Civilizace, kde byl hostem redaktora ČT Daniela Stacha, hovoří také o svém studiu na ČVUT, kde se zabýval bezpilotním létáním, konkrétně projektováním dronů. Jeho diplomová práce byla vydána ve vědeckém časopise a prezentována na prestižní robotické konferenci. Dozvíte se, jak na studium na ČVUT vzpomíná i jak univerzitu hodnotí. Zajímavé je také, jak vidí sám sebe ve srovnání s pohledem českých kolegů z výzkumné skupiny.

Malá země, velké sny
14:07

Malá země, velké sny

Přes neúspěšné přistání naplnila sonda Beresheet jeden ze svých hlavních cílů: probudit v dětech zájem o techniku, motivovat je ke studiu technických oborů a otevřít jim cestu ke splnění snů. K tomu, o čem někteří mluví jako o Apollo efektu, přispělo i emocionální selfie sondy pořízené těsně nad povrchem Měsíce. Po neúspěšném přistání se o pokračování projektu Beresheet hodně mluvilo. Aktuálně se v týmu SpaceIL zamýšlí nad konceptem nové mise. 0 tom všem hovoří vývojář Diego Saikin s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Měsíční sonda Beresheet
12:06

Měsíční sonda Beresheet

Nejmenší, nejlehčí, nejlevnější plavidlo, jaké se kdy pokoušelo přistát na Měsíci – tak charakterizuje vývojář Diego Saikin izraelskou měsíční sondu Beresheet v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace. Jaký byl vědecký náklad sondy, co si objednala NASA i proč byla ve vybavení sondy tak zvaná digitální časová kapsle. Zda kapsle obsahovala genetické vzorky ze Země, zůstane asi tajemstvím. Co ale není tajemstvím je, jak Beresheet dopadla. Sledujte, jak probíhala cesta sondy k Měsíci, závěrečné fáze přistávání na povrch Měsíce i co se pokazilo.

Začátky izraelské cesty na Měsíc
09:14

Začátky izraelské cesty na Měsíc

Začalo to jednou výzvou na Facebooku, schůzkou tří nadšenců v Tel Avivu u piva a ubrouskem s návrhem první soukromé mise na Měsíc. Pokračovalo to založením společnosti SpaceIL a účastí v soutěži Google Lunar X Prize. Vývojář Diego Saikin vypráví o začátcích izraelské cesty na Měsíc i o svém zapojení do vývoje sondy Beresheet v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu
04:04

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.

Mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru
08:57

Mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru

Astronaut NASA Leroy Chiao hodnotí mezinárodní spolupráci při výzkumu vesmíru a naznačuje, kam by se mohlo lidstvo posunout za 20 let. Spolupráce při stavbě a zajišťování provozu mezinárodní stanice ISS přinesla dle jeho názoru i zlepšení vztahů mezi spolupracujícími zeměmi. Navzdory očekávání se ale nezlepšila spolupráce s Čínou. V rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje Leroy Chiao čínský vesmírný program jako těžko předvídatelný. Čína bere svůj vesmírný program velmi vážně, na výzkum vydává po Spojených státech nejvíce finančních prostředků. O záměrech a vizích Číňanů však lze pouze spekulovat na základě informací, které Čína sama oficiálně uvolní.

Jak atraktivní je výzkum vesmíru?
04:03

Jak atraktivní je výzkum vesmíru?

Co pomohlo Leroyovi Chiaovi stát se astronautem? Co ho v dětství motivovalo k zájmu o techniku? A je výzkum vesmíru i dnes pro mladé lidi dostatečně atraktivní a motivující? Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem hovoří o své snaze popularizovat vesmírný výzkum. Jako spoluzakladatel a šéf One Orbit využívá vlastní příběhy, aby nabídl nejen odborné veřejnosti jiný pohled na známá témata.

Jak a kdy na Mars
03:43

Jak a kdy na Mars

Dlouhodobým cílem člověka v dobývání vesmíru je cesta na Mars. Jak velkým krokem k cestě s lidskou posádkou je program Mars 2020? Mise roveru Perseverance navazuje na předchozí výzkumy a zjištění vědecké laboratoře známější pod pojmenováním vlastního vozítka Curiosity. Dokážeme si představit, jaký dopad na společnost by mělo objevení stop existence biologického života na Marsu? Jak velkou motivací by to bylo k vyslání člověka na Mars? A kdy by k tomu mohlo dojít? Astronauta NASA Leroye Chiao zpovídá redaktor ČT Daniel Stach v pořadu Hyde Park Civilizace.

20 let Mezinárodní vesmírné stanice ISS
03:48

20 let Mezinárodní vesmírné stanice ISS

Co přinesla lidstvu Mezinárodní vesmírná stanice za 20 let nepřetržitého provozu? A jaká je její budoucnost? Lidem přinesla především sebedůvěru a ukázala, čeho mohou dosáhnout, když spojí své síly a spolupracují. Z čistě technického hlediska je stanice prostorem pro testování různých systémů, zdravotnických opatření, biologických experimentů. Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem hovoří i o budoucnosti stanice. Bude Měsíc vhodnějším místem pro stavbu nové stanice, která by se případně mohla stát i odrazovým můstkem pro cestu na Mars?

Život na Mezinárodní vesmírné stanici
05:40

Život na Mezinárodní vesmírné stanici

První posádkou dlouhodobě obývající Mezinárodní vesmírnou stanici ISS byla tzv. Expedice 1. Jejím hlavním úkolem byla aktivace stanice, oživení systémů a zabezpečení spojení se zásobovacími loděmi. Poslechněte si, co řešili astronauti Sergej Krikaljov a Bill Shepherd při prvním vstupu na vesmírnou stanici. Kdo z nich tam byl první? Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem dále hovoří o tom, jak se podoba stanice během doby proměnila, proč na svou zatím poslední cestu letěl ruskou lodí Sojuz i jaké druhy experimentů, a ne nutně vždy vědecké, se na vesmírné stanici prováděly.

Poslední mise raketoplánů
01:58

Poslední mise raketoplánů

Program raketoplánů trval 30 let a jako vesmírná plavidla dodnes nebyly co do vybavení a využitelnosti překonány. Na oběžnou dráhu Země pohodlně vynesly 7 astronautů a až 25 tisíc kg nákladu. Jejich přínos pro stavbu vesmírné stanice ISS byl zásadní, vedle toho sloužily i jako velmi dobře vybavené výzkumné stanice. Astronaut NASA Leroy Chiao byl letovým specialistou posádky mise STS-92, která byla poslední přípravnou misí před uvedením vesmírné stanice ISS do provozu. Leroy Chiao o tom hovoří s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Další přípravné mise ke stavbě ISS
06:33

Další přípravné mise ke stavbě ISS

Co zažívá astronaut, když se poprvé dostane do kosmického prostoru? I při druhé přípravné misi plnil astronaut Leroy Chiao úkoly související s přípravou stavby Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Astronauti testovali různé druhy nástrojů, úchyty pro připoutání, aby mohli v prostoru pracovat oběma rukama, elektrické kabely a další stavební prvky potřebné pro stavbu orbitální stanice. Při třetí přípravné misi přivezli astronauti další díly, které položily základ budoucí stanice ISS. Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje také fotografie, které ve vesmíru pořídil, a zda z kosmu viděl Velkou čínskou zeď.

První kroky k pobytu na orbitální stanici
06:07

První kroky k pobytu na orbitální stanici

Prvním krokem k dlouhodobějšímu pobytu na vesmírné stanici ISS byla tzv. Mise „zkušební“ vesmírné stanice. Pro astronauta NASA Leroye Chiao byla účast na této misi jeho prvním letem do vesmíru, navíc se start uskutečnil přesně 25 let od startu Apolla 11. Co to pro začínajícího astronauta znamenalo? Co prožíval při startu a jak snášel stav beztíže? Leroy Chiao v rozhovou s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje zážitky při svém prvním letu do vesmíru i experimenty, které astronauti v průběhu mise prováděli. Víte, jak náročné je se v mikrogravitaci připoutat?

Mezinárodní vesmírná stanice ISS
04:30

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Spojené státy, Japonsko, Kanada a devět evropských zemí sdružených v Evropské vesmírné agentuře podepsaly v září 1988 dohodu o stavbě rozsáhlé orbitální stanice. To byl začátek projektu dnes známého jako Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Postupně se k projektu začaly přidávat další státy. Vlastní stavba začala v roce 1998, kdy ruská raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul Zarja. O významu vesmírné stanice, její konstrukci a průběhu stavby hovoří redaktor ČT Daniel Stach s astronautem NASA Leroyem Chiao, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace u příležitosti 20. výročí uvedení ISS do provozu.

Nobelovy ceny 2020: Chemie
17:41

Nobelovy ceny 2020: Chemie

Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.

Nobelovy ceny 2020: Fyzika
19:14

Nobelovy ceny 2020: Fyzika

Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetz a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Nobelovy ceny 2020: Medicína
13:12

Nobelovy ceny 2020: Medicína

30 let po objevu viru žloutenky typu C je na světě metoda, která tuto zákeřnou nemoc téměř stoprocentně vyléčí. Na začátku stáli tři muži a jejich objevy, na konci miliony zachráněných životů a Nobelovy ceny za rok 2020 v oboru medicína. Harvey J. Alter objevil, že žloutenku typu C způsobuje neznámý virus, Michael Houghton virus izoloval a Charles M. Rice potvrdil, že virus způsobuje zánět jater. O tom, jak jejich výzkum ovlivnil léčbu žloutenky typu C a jaký význam má pro medicínu, hovoří redaktor ČT Daniel Stach s profesorem Ladislavem Machalou z Kliniky infekčních, parazitálních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Probíhá načítání