Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Bílá místa I.

Zajímavé, ale prakticky neznámé historické skutečnosti

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Videa

5 videí
Poslední Rožmberk Petr Vok
08:28

Poslední Rožmberk Petr Vok

Petra Voka si spojujeme s bujným životem renesančního kavalíra, který opravdu dlouhou dobu vedl. Tento způsob života a dluhy ho ale časem přiměly ke změně životního stylu. Poté co zdědil neuvěřitelně zadlužené rožmberské panství, ho dokázal částečným prodejem zachovat a sám se stal významným politikem, na jehož sídle se scházela a jednala stavovská opozice.

Vilém z Rožmberka málem polským králem
05:47

Vilém z Rožmberka málem polským králem

Vilém z Rožmberka pocházel z rodu, který zastával nejpřednější místo v království a jehož panství představovalo takový malý stát ve státě. Vilém byl zkušeným diplomatem a největší postavou české stavovské obce. Polská šlechta o něm dokonce uvažovala jako o jednom z kandidátů na uvolněný polský trůn. Vilém rozumně usoudil, že volba by ho stála v podstatě celé rodové jmění, a proto raději zůstal bohatým šlechticem než chudým králem.

Rožmberkové v 16. století
06:05

Rožmberkové v 16. století

Na počátku 16. století byli Rožmberkové nejmocnějším šlechtickým rodem v českých zemích. Petr IV. z Rožmberka se velmi úspěšně věnoval rybníkářství a těžbě stříbra a zlata. Politicky se mu již tak nedařilo, vzdal se úřadu hejtmana českého království a rezignoval na politickou aktivitu. Před smrtí zřejmě trpěl duševní chorobou a domníval se, že na jeho rodu visí kletba za krádež církevního majetku v minulém století. Nejvyššímu purkrabímu Zdeňku Lvu z Rožmitálu se choroba velmi hodila - přiměl Petra IV. změnit závěť a odkázat majetek katolické církvi a katolické šlechtě. Opomenutí dědicové se pak dlouhá léta snažili o zrušení závěti, což se jim podařilo, ovšem za cenu obrovského odstupného.

Oldřich II. z Rožmberka: padělatel evropského formátu
02:42

Oldřich II. z Rožmberka: padělatel evropského formátu

Rožmberkové ukládali do svého rodového archívu všechny důležité písemnosti, zejména pak královské listiny. Nejvyšší pražský purkrabí Oldřich II. z Rožmberka, svého času protikandidát Jiřího z Poděbrad, nechal v 15. století vytvořit řadu listinných falz, kterými zajistil pro svůj rod nemalý majetek a postavení. Některé listiny byly pouze upraveny, např. vložena slova „i jeho dědicům“, takže majetková práva na dobu určitou se touto falzifikací stala právy na dobu neurčitou. Jiné listiny byly vytvořeny kompletně nové. Další variantou falzifikace bylo odstranění původního písma z originálního pergamenu, sepsání nového textu a ponechání originální pečeti. Falzifikáty začaly být odhalovány až v 19. století.

Volba Ferdinanda I. Habsburského českým králem
09:30

Volba Ferdinanda I. Habsburského českým králem

Proč právě Ferdinand na český trůn? Za manželku měl Annu Jagellonskou, dceru zahynuvšího českého krále. Jenže české stavy si svého krále volily, a proto se musel kandidát o trůn ucházet, a ne se ohánět dědickými nároky. Ferdinand to brzy pochopil a začala hra, kdo je ochoten dát více peněz a více slibů. Ferdinand byl nakonec zvolen jednomyslně.

Probíhá načítání