Pořad o pouštění věnečků uvitých ze svatojánských bylin po vodě, které patřilo k tradičním rituálům nezadaných dívek. Věštily si s jejich pomocí budoucnost.
Tématem pasáže je první senoseč neboli sklizeň sena, která byla pro naše předky významnou událostí. Tomu odpovídaly i rituály s ní spojené, slavnosti a v neposlední řadě i řada pověr. Dané bylo i oblečení, v němž se na louku vstupovalo.
K 1. květnu dodnes patří tradice stavění májky. Uprostřed návsí se vztyčují vysoké stromy a kolem nich probíhají jarní slavnosti. Někteří mládenci kromě toho staví malé májky pod okna milovaných dívek.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Na svátek sv. Lucie se dívky převlékly do bílého, chodily po vsi strašit děti a v chalupách kontrolovaly, jestli je uklizeno. S tímto dnem bývaly spojeny i různé pověry.
Adventní věnec patří k novějším vánočním tradicím. Je plný symbolů a zapalování jeho svíček má zajímavou historii.
Pořad věnovaný tradicím svatojánské noci, které přečkaly do dnešních dob. Patří mezi ně například pálení svatojánských ohňů. K těm zaniklým pak náleží pletení věnečků z devatera kvítí nezadanými dívkami.
Jak vypadalo hodování na Boží hod velikonoční? Po čtyřiceti dnech půstu se konala opravdu velká hostina, na stole bylo všechno možné, důležitá byla hojnost jídel. A štědrost se v tento svátek týkala i kolemjdoucích nebo třeba vězňů.
O Sazometné neděli, jak už název napovídá, se nejen vymetaly komíny, ale uklízela se celá domácnost. Úklid symbolizoval nový začátek, který si naši předkové tradičně spojovali s jarem.
Název třetí postní neděle, které se říká Kýchavná, souvisí údajně s morem. Ten v 6. století zachvátil Řím. V té době prý vznikly i typické křesťanské pozdravy „pomoz Pán Bůh“ a „pozdrav Pán Bůh“.
Pěstování vinné révy má v českých zemích dlouhou historii a jsou s ním spojeny i různé tradice – například zarážení hory. Pořad se věnuje tomu, kdy poprvé se u nás víno začalo pěstovat a kdo přispěl k významnému rozmachu vinařství.
Uzbekistán je vnitrozemský stát Střední Asie, rozlohou stejně velký jako Švédsko. Žije zde necelých 35 milionů obyvatel, což je nejvíce ze všech středoasijských republik, které byly součástí Sovětského svazu. Přesto si Uzbekistán uchoval řadu svých tradic.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
