Zde najdete vzor, který může žákům sloužit jako úvodní strana jejich portfolia. Portfolio představuje základní složku významných materiálů, poskytuje žákovi efektivní možnost pro sebehodnocení a pomáhá podporovat jeho motivaci. Je tedy i důležitou součástí podpory duševní spokojenosti.
Zde najdete vzor, který může žákům sloužit jako úvodní strana jejich portfolia. Portfolio představuje základní složku významných materiálů, poskytuje žákovi efektivní možnost pro sebehodnocení a pomáhá podporovat jeho motivaci. Je tedy i důležitou součástí podpory duševní spokojenosti.
Psycholožka a autorka okruhu Školní wellbeing do třídnických hodin Markéta Švamberk Šauerová sepsala, jaké benefity může žákům přinést výuka o duševním zdraví a osobnostním rozvoji.
Součástí projektu je využití i takzvaného týdeníku – obdoby deníku. Jeho zapisování vede k samostatné sebereflexi a plánování, které je velmi důležitou součástí podpory wellbeingu.
Součástí projektu je využití i takzvaného týdeníku – obdoby deníku. Jeho zapisování vede k samostatné sebereflexi a plánování, které je velmi důležitou součástí podpory wellbeingu.
Přijímačky jsou velká a náročná událost, kterou provází často i stres. Jak si zachovat duševní zdraví a zvládnout to celé v pohodě od příprav až po ostrý test? Přesný návod najdeš tady.
Co ve škole může způsobovat stres? A jak se mu dá čelit? Žáci pomocí pracovního listu zjistí, že každý vnímáme stres jinak a také nám ho můžou způsobovat odlišné situace. V cvičeních se zaměříme na metody, které pomohou žákům zvládat stresové situace lépe.
Stres nás dokáže úplně ochromit. Znáte techniky, které pomohou uklidnit? Návodné ilustrace představí různá cvičení, se kterými stresové situace zvládnete. Materiály vytvořili žáci ZŠ Na Líše s pomocí nadačního fondu Flaminia a terapeutů ze Života na klíč.
Pomocí metodického listu poradíte žákům, jak zvládnout studijní zátěž, jak předcházet studijnímu neúspěchu a jakou zvolit efektivní metodu pro podporu učení.
Cílem aktivit zaměřených na emoci překvapení je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ zjišťují, že u každého se tato emoce projevuje jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
Cílem aktivit zaměřených na emoci láska je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ zjišťují, že u každého se tato emoce projevuje jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
Cílem aktivit zaměřených na emoci smutek je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ žáci zjišťují, že u každého se smutek může projevit jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
Cílem aktivit zaměřených na emoci radost je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ zjišťují, že u každého se tato emoce projevuje jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
Cílem aktivit zaměřených na emoci zlost je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ zjišťují, že u každého se tato emoce projevuje jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
Cílem aktivit zaměřených na emoci zklamání je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ zjišťují, že u každého se tato emoce projevuje jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
Cílem aktivit zaměřených na emoci strach je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ zjišťují, že u každého se tato emoce projevuje jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
Cílem aktivit zaměřených na emoci hrdost je, aby si žáci uvědomili své pocity, pojmenovali je a následně s nimi dokázali pracovat. Díky vzájemnému sdílení prožitků a představ zjišťují, že u každého se tato emoce projevuje jiným způsobem, přesto se žáci vzájemně nehodnotí a nesrovnávají.
