Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2025) se věnuje recyklaci vzácných kovů v Evropě jako možnosti, jak snížit jejich nedostatek v evropských zemích a zároveň snížit surovinovou závislost na Číně. Recyklaci surovin v reportáži komentuje i Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM). Druhá část reportáže se věnuje nelegální těžbě zlata v Senegalu a dopadům těžby na tamní ekosystém i zdraví obyvatel.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Na podvýživu, zápal plic, malárii nebo i obyčejný průjem zemřelo podle brazilských novinářů od roku 2019 na 600 dětí z domorodého brazilského kmene Janomamů. Hlavní příčinou je podle nové brazilské vlády nelegální těžba zlata a rtuť v řekách, která se k těžbě používá. Počet ilegálních těžařů strmě narostl během vlády předchozího prezidenta Jaira Bolsonara, který sliboval povolit těžbu na dříve chráněných územích a ignoroval výzvy nejvyššího soudu k ochraně tamních obyvatel.
V reportáži pořadu Objektiv (2013) se vypravíme do Západní Austrálie, největšího australského svazového státu. Navštívíme unikátní skalní útvar Wave Rock a vydáme se skrz australskou poušť do vnitrozemí, kde prozkoumáme zlatokopecké město Kalgoorlie, kde se zlato těží dodnes.
Krkonošské zlato nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Ukáže nám část Krkonoš nejbohatší na zlato. Zlato se zde nejdříve rýžovalo, později i těžilo ze zlatonosných hornin.
Krátký exkurz do historie Aljašky. Jak se nazývali původní obyvatelé? Kdo Aljašku objevil a ke kterému státu poté patřila? A kam politicky náleží nyní?
Úryvek z pořadu Na cestě (2016) nás zavádí do Yukonu, jehož historii si dnes nelze představit bez zlaté horečky. Krajina v této oblasti je navždy poznamenána důlní činností, téměř každý kubík hlíny či štěrku zde prošel lidskýma rukama. Dozvíme se, co hledání zlata v této oblasti obnášelo, co si musel každý zlatokop na cestu připravit a jak vypadalo jeho putování na zlatonosná naleziště. Zlato se zde těží i dnes, avšak v menší míře.
Město Zlaté Hory bylo založeno ve 13. století v blízkosti rýžovišť drahého kovu, která vznikala podél toku řeky Olešnice od Příčné hory až po polskou hranici. Na konci 16. století byly v tomto kraji nalezeny největší zlaté valouny ryzího zlata v křemenu u nás. Navštívíme jednu z historických štol a prohlédneme si centrum města, které je od roku 1992 chráněnou památkovou zónou.
Úryvek z pořadu Na cestě (2020) nás zavede do Kalifornie, jednoho z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších států USA. Podíváme se do některých z 9 tamních národních parků, které se zde nacházejí, například do Údolí smrti neboli Death Valley (nejteplejšího místa na Zemi), Sequoia (s obrovskými stromy starými tisíce let) a Yosemite (s krajinou formovanou ledovci). Navštívíme také opuštěná městečka duchů, připomínající zlatou horečku v minulosti.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
S Tadeášem Štěrbou, účastníkem projektu zaměřeného na zachování mongolských lesů, navštívíme hlavní město Mongolska, Ulánbátar. Z něj budeme pokračovat do města Sharyn Gol, kde se malebná step mění kvůli těžbě uhlí a zlata ve zdevastovanou krajinu.
Amálino údolí u Kašperských Hor bylo již od středověku proslulé těžbou zlata. Dnes už se zde dávno netěží. Jedna ze štol slouží k úplně jinému účelu, nachází se v ní seizmická observatoř, která dokonce patří k nejlepším svého druhu na světě. Proč je právě toto místo ideální pro zaznamenávání zemětřesení a mnoho dalšího, se dozvíme v následující reportáži.
13 736
769
4 680
1 332
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
