Pořad hravou formou seznamuje děti s rozdíly mezi velkými a malými písmeny abecedy. Pojďte se na tento rozdíl podívat s námi.
Remigiusz Górski se narodil ve Varšavě. Vystudoval v Praze gymnázium a právnickou fakultu, oženil se s Češkou a pracuje v polské firmě. Publikuje a snaží se o ekonomickou i sociální osvětu spoluobčanů. Stal se součástí české společnosti, svou polskou duši však neztratil. Jak na Čechy pohlíží a čeho si v Česku nejvíce považuje? Jsme si opravdu tak blízcí jako naše jazyky? Jaká je vlastně polská duše? A panují o Polácích podle něj nějaké předsudky? A jak na Česko pohlížejí Poláci a polská média? Je podle nich výhodou, že jsou si naše jazyky tak podobné?
Podívejte se na osudy tří Srbů, kteří se stali součástí české kulturní scény. Jak na Čechy a jejich přijímání jinakosti pohlíží malíř a majitel restaurace na Malé Straně Pedja Djakovič, mluvící stále se silným srbským přízvukem, skladatel a dirigent Marko Ivanovič a mladá zpěvačka a architektka Milesa Zrnič? Všichni tři přinášejí svědectví o české kultuře, její otevřenosti vůči cizincům, ale zároveň se obracejí ke svým kořenům.
Kunsthistorička a kameraman, oba se narodili v Bulharsku a stali se známými představiteli české kulturní scény. I přestože našli v Praze svůj trvalý domov a žijí tu rádi, na své rodné kořeny nezapomínají. Jak se jim v naší metropoli žije? Co mají Češi podle nich s Bulhary společného? A jak jejich odlišnost vnímají jejich děti, které se narodily v Čechách? Jsou na svou odlišnost hrdí, nebo pro ně představuje problém? Jsou hrdí na svou původní národnost?
Pravlastí Romů je Indie. Když se začali od 11. století objevovat v Evropě, budili nutně pozornost odlišným vzezřením a vystupováním. Zpočátku vůči nim převládal pozitivní přístup, protože byli mylně pokládáni za křesťanské poutníky. Pro Romy byl typický kočovný způsob života, přičemž na cestách si přivydělávali nejen svými řemeslnými a hudebními dovednostmi, ale někdy i nelegální činností. Vztah většinové společnosti se postupně vyostřoval a následovala represivní opatření. Jen díky milosrdenství obyčejných lidí nedošlo ve střední Evropě k jejich vyhubení.
Afghánistán je země s naprosto odlišným kulturním prostředím, proto je pro vojáky, kteří jsou zde nasazeni, velmi důležitá příprava a následná aklimatizace. Češi právě v tomto obzvláště vynikají, umějí si dobře osvojit místní zvyky a obyčeje a mají velkou schopnost improvizace. Zvládnou se vcítit do myšlení druhých, což je předpokladem úspěšné komunikace a navázání vztahu. I díky tomu jsou čeští vojáci nejen z mentorovacích týmů mezi Afghánci tak oblíbení.
Herečka a zpěvačka Alena Antalová z Městského divadla v Brně vzpomíná na rozpad Československa. Přibližuje své rodinné zázemí a poukazuje na své slovenské kořeny a cítění. Sama o sobě tvrdí, že se cítí nadále býti Čechoslovenkou.
V roce 1958 se KSČ rozhodla pro státem řízenou asimilaci kočovných Romů a vydala zákon o trvalém usídlení kočujících osob. Jeho realizace probíhala o rok později formou policejní razie – kočujícím Romům byly zničeny vozy, koně odvedeni na jatka, Romové museli od toho okamžiku zůstat na stejném místě, kde je zastihl soupis osob. Na ten se dostali i Romové, kteří tou dobou už nekočovali a bydleli na jednom místě. Následovaly další zákony, na základě kterých byli Romové donuceni vzdát se vlastních kulturních tradic a hodnot, aniž se ztotožnili s hodnotami většinové společnosti. To vše mělo za následek prázdnotu a demoralizaci, jejíž důsledky lze na našem území pociťovat dodnes.
Víte, co jsou to Magdeburské polokoule? A proč u sebe drží jako přibité? Rozdíl mezi vnějším a vnitřním tlakem dokáže hodně. Například přivést vodu k varu při teplotě 89° C. Jak to? To vše se dozvíte.
Seznamte se se světadíly a kulturami z celého světa od Ameriky přes Afriku až po Asii. Pořad doprovází myšlenka, že i když jsou mezi lidmi různé odlišnosti, tak jsou si všichni velmi podobní, a nezáleží na rase nebo místě narození.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Děti z „brněnského Bronxu“ do společné třídy nesvedla jen náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Ptáčata se potkají s rapperem Gipsym, od něhož se dozvědí, jaké úkoly je čekají. Budou muset prokázat, že umí zabrat a spolupracovat jako tým. Ptáčata také začnou trávit svůj volný čas jinak.
Ukrajina byla na počátku ruské agrese svou rozlohou druhou největší zemí Evropy, hned po Rusku. Právě i díky své rozlehlosti jsou jednotlivé regiony značně odlišné – na západě proevropský Lvov, na východě separatistické republiky tzv. Donbasu. Patrně klíčovým regionem, o který se bojuje, jsou města na jihovýchodě země – Melitopol, Berďansk a Mariupol. Právě jejich kontrola může být pro další budoucnost Ukrajiny klíčová.
13 208
742
4 510
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
