Kde najdeme Přírodní park Sovinecko? Nachází se v pohraničním území v Nízkém Jeseníku. Tento kraj, který se rozprostírá na 199 čtverečních kilometrech, je bohatý na pestrou skladbu svých lesů. Právem byl v roce 1994 vyhlášen přírodním parkem. Zajímavý je také svými hlubokými údolími, kterým se zde lidově říká žleby.
Viditelným symbolem oddělení Československa a celého východního bloku od západního světa byla železná opona. Měla podobu několikakilometrového "mrtvého" hraničního pásma s linií ostnatého drátu a dalších zátarasů. Přesto se mnoho lidí pokoušelo proniknout přes ni do svobodného světa. Hranice po většinu trvání komunistického režimu střežila pohraniční stráž. Podívejte se na tři výpovědi jejích členů.
Osud a historii obce Prášily po druhé světové válce výrazně poznamenalo zřízení Vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, kvůli kterému došlo k zániku několika místních vesnic. Samotné Prášily sice zůstaly zachovány (jako jediná z obcí v okolí), avšak v éře komunistického Československa byly pro veřejnost nepřístupné a zhruba 50 obyvatel, kteří zde žili, mohlo domů pouze na propustku. Přesto tu lidé měli zájem žít.
V době ohrožení první republiky rozhodla československá vláda o výstavbě pohraničních pevností. Jednou z dochovaných památek na ochranu republiky je pěchotní srub Březinka nedaleko Náchoda. Jak srub vznikl a jak měl přispět k obraně první republiky? Podívejte se na video.
Při putování po Šumavě s Cyklodálkami (2024) zamíříme k jednomu z památníků železné opony, replice strážní věže a zátarasů budovaných na státní hranici. Na tomto místě se setkáme se spisovatelem Davidem Janem Žákem, autorem románu Návrat Krále Šumavy. Ten nám nejprve přiblíží příběh Krále Šumavy a dále objasní, jak na Šumavě fungovala ostraha hranic.
Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
