Začátek německé okupace Čech, Moravy a Slezska. Emanuel Moravec přemýšlí, jak se zachovat dál. Je zahnán do kouta minulým režimem a nyní se nastoluje režim zcela jiný a vypadá to, že navěky . Video také obsahuje autentické záběry z vítání nacistů v pražských ulicích v březnu 1939. Ukázka pochází z hraného filmu Anatomie zrady z roku 2020.
Emanuel Moravec je za protektorátu, v roce 1942, kdy se video odehrává, na vrcholu své moci. Je ministrem školství a národní osvěty a zakládá Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Uslyšíme jeden z jeho rozhlasových projevů. V rozhovoru s K. H. Frankem je mu naznačeno, že by mohl nahradit dosavadního prezidenta. Ukázka pochází z hraného filmu Anatomie zrady z roku 2020.
Emanuel Moravec hovoří v rozhlasu o Německu jako o ochránci a příteli, zaměstnanci rozhlasu vyjadřují naopak s okupací tichý nesouhlas, ukázka článku z časopisu Vlajky popisuje zase segmentaci společnosti na benešovce, bolševiky, Židy. Video tak na několika krátkých scénách ilustruje zastoupení různých názorových proudů za německé okupace v létě roku 1939. Ukázka pochází z hraného filmu Anatomie zrady z roku 2020.
Video představuje Emanuela Moravce jako zástupce vojenského názorového proudu odhodlaného řešit mnichovskou krizi vstupem do války s Německem. Ukázka (2020) zobrazuje Benešovo politické rozhodnutí podřídit se mnichovské dohodě jako bod zlomu, ve kterém se Moravec z oddaného podporovatele republiky mění v jejího odpůrce. Video zachycuje Moravcův rozhlasový projev, začátek mobilizace i setkání s Edvardem Benešem.
Kdo má zaplatit za atentát na Reinharda Heydricha? Celý český národ, nebo jen pár agentů Edvarda Beneše? Takovou otázku pokládá veřejnosti Emanuel Moravec na řadě svých regionálních projevů. Video ze seriálu České století (2013) ukazuje nejen je, ale zachycuje také zatýkání i popravy prvních obětí odplaty.
V pasáži je objasněn pojem český fašismus, jeho kořeny, přívrženci, základní myšlenky a stručná historie v období první republiky.
Pasáž zábavnou formou popisuje život Jaroslava Haška a jeho dobu, činnost tajné policie či anarchistické hnutí v Rakousku-Uhersku. Dále popisuje sarajevský atentát a vypuknutí První světové války.
Pasáž seznamuje s osobností jednoho z mužů 28. října, Jiřího Stříbrného, který byl mimo jiné významným politikem už za dob monarchie. Za svého života byl i několikrát vězněn, což mu ale pomohlo dostat se do role mučedníka a získat tak silnější vliv.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Pasáž osvětluje vztah prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka ke katolické církvi.
V ukázce je představen Rudolf Gajda, legionář, který se po vzniku Československa postupně dostal do vedoucích pozic československé armády, až nakonec skončil jako vedoucí postava českého fašismu.
Seznámení s útlumem hornické činnosti na Ostravsku. Pasáž se věnuje sociálním důsledkům, jež útlum zapříčinil, a popisuje možnosti, jak se vyrovnat s koncem těžby uhlí v budoucnosti.
13 338
747
4 559
1 251
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
