Mnoho pověstí se nezakládá na pravdě. A co třeba ta o Horymírovi, jeho koni Šemíkovi a jejich skoku z hradu Vyšehrad? Zda byl tento skok proveditelný, se pokusí vypátrat Albert, Kari a Lubo. Zvládnou to pomocí jednoduché matematiky.
Pevnost Terezín je známá zejména jako ghetto, kde byly během 2. světové války soustředěny tři čtvrtiny židovského obyvatelstva naší země. Transporty Židů končily na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, poté následoval tříkilometrový pochod do Terezína, který byl pro řadu již tak vyčerpaných lidí konečný. Proto začalo projektování železniční vlečky, která by tuto trasu nahradila. Na její stavbě se podíleli samotní vězni a byla dokončena v roce 1943.
Albánie oplývá krásnou přírodou, bohatou historií a příkladnou náboženskou tolerancí. Přestože ji komunisté v roce 1967 prohlásili za první zcela ateistický stát, víra z duší lidí nevymizela. Vedle sebe tu žijí stoupenci islámu i křesťanství, přesto nedochází k žádným nábožensky motivovaným konfliktům. Albánie je zemí, kde se dosud udržuje tradice ikonopisectví, a také zemí, z níž pochází Matka Tereza – pro věřící především světice, pro ostatní celosvětově uznávaná humanitární pracovnice.
Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.
Vincenz Priessnitz věřil na léčivou sílu vody. Žil v první polovině 19. století, v mnohém však tuto dobu předběhl, například založil první vodoléčebný ústav na světě. V následující reportáži se seznámíme s jeho příběhem.
Po druhé světové válce propukla v Číně občanská válka, kterou vyhráli čínští komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Ten zavedl v zemi komunistický režim, který tam vládne dosud, byť s úpravami a reformami. Dodnes je tento čínský vůdce mnohými uctíván, zejména mladá čínská generace ho ale vnímá kriticky. V zahraničí je považován za diktátora, který přinesl smrt mnoha milionům lidí.
Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.
Taky slzíte, když krájíte cibuli? To nevadí, cibule se vám odmění. Již naši dávní předci věděli, že je nesmírné prospěšná pro naše zdraví. Někteří kuchaři dokonce tvrdí, že připraví jídlo raději bez ohně než bez cibule. Pro cibulovou polévku, smažené cibulové kroužky nebo v různých omáčkách je cibule prostě nezbytná. Nejvíc si snědli dělníci ke svačině, když stavěli pyramidy.
Pojďme se společně podívat, jak se stal Tomáš Baťa tvůrcem světového obuvnického impéria. Od malička se vyznačoval pílí, houževnatostí a schopností si všechno dobře spočítat. Už v dětství vyráběl pro spolužačky botičky pro panenky. Se sourozenci si ve Zlíně otevřel vlastní obuvnickou dílnu, začátky byly těžké, ale do roka byly všechny dluhy splaceny. A co bylo dál? Přišla válka. Ale i s ní si Tomáš nějak poradil.
Reportáž z období, kdy Tesla Eltos začala vyrábět první československé mikropočítače. Divák v kostce uvidí, co tyto počítače uměly, a nahlédne, jak vypadalo PR nových technologií během normalizace.
Věděli jste, že České republice se oficiálně také může říkat jen Česko? Jaká jiná jména měla naše země v průběhu své existence? Kdy jsme se z knížectví stali královstvím? A kdo zavedl název Koruna česká? Podívejte se na video a vše se dozvíte.
Nejen obrozenci, ale i pozdější literáti a politikové (Tomáš Garrigue Masaryk) hledali možnost spolupráce s Ruskem, k němuž mělo Česko blízko jak v devatenáctém století, tak ve století dvacátém. Rusko bylo pro Česko vždy vhodnou alternativou, což úzce souvisí i s pojmy rusofilství, slavjanofilství a slovanství. Historikové Martin Putna a Vratislav Doubek a rusista Libor Dvořák diskutují o česko-ruských vztazích a o významném vlivu českého školství na pojetí slovanství.
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.