Po každé sklizni je třeba pole zorat, ale špatně nebo nedostatečně provedená orba může mít negativní dopady. Těžká zemědělská technika může zhutnit spodní vrstvu půdy, což brání vsakování vody a zvyšuje riziko splachování úrodné horní vrstvy půdy. Jak tedy správně orat, aby půda zůstala zdravá a úrodná?
Duby patří mezi původní druhy stromů v Česku. Vedoucí dendrologické zahrady v Průhonicích Zdeněk Kiesenbauer odpovídá na zajímavé otázky spojené s těmito listnatými velikány. Kolik původních druhů dubů u nás roste? Kolika let se duby dožívají? Jak si poradí se suchem? Proč naši předkové sázeli duby na hráze rybníků? A proč duby shazují listí jinak než ostatní stromy? To všechno si vysvětlíme ve videu.
V úryvku z pořadu Nedej se (2025) půdní mikrobiolog a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko vysvětluje, v čem spočívá jedinečný význam nově vyhlášené CHKO Soutok. Jde o poslední souvislý komplex lužních lesů na našem území.
V úryvku z pořadu Krajinou domova (2021) se z letecké perspektivy podíváme na Podbeskydskou pahorkatinu, kde se nachází Pálkovické hůrky se zříceninou hradu Hukvaldy.
Krkonoše byly v období pleistocénu výrazně ovlivněny ledovcovou činností. Během glaciálů se v pohoří nacházelo přes 10 karových ledovců a dva údolní horské ledovce, které proměnily ráz zdejší krajiny, jak uvidíme s Krajinou domova (2017). Památkou na dobu ledovou jsou i některé druhy rostlin jakožto glaciální relikty. Vydejte se s námi na místo s největší přírodní diverzitou ve střední Evropě.
Ledovcové potoky (tedy potoky vytékající přímo z tajících ledovců) stále ještě nejsou z vědeckého hlediska dostatečně prozkoumány. Vzhledem ke klimatické změně jim navíc v horizontu několika desítek let hrozí úplné zmizení. Vědci proto podrobili 152 ledovcových potoků detailní studii, s jejímiž výsledky vás seznámí reportáž z pořadu Věda 24 (únor 2025).
Světové ledovce kvůli klimatickým změnám v současné době ztrácí každoročně neuvěřitelných 370 miliard tun ledu. V důsledku toho se neustále zvyšuje hladina moří, což ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. V pořadu Věda24 (2025) současnou alarmující situaci objasní geograf Chris Stokes a hydrolog Bohumír Jánský.
Reportáž z pořadu Věda 24 (leden 2025) se věnuje problému klimatické změny, jejím projevům a uvádí také důsledky, které klimatická změna celosvětově přináší. Část reportáže se zaměřuje i na dopady oteplování v Česku. Dozvíte se mimo jiné i to, proč se rok 2024 zapíše do historie klimatologie.
Vydáme se společně do CHKO Český kras. Tato krajina v okolí hradu Karlštejn patří k nejstarším kulturním krajinám Evropy. Turisticky nejnavštěvovanější jsou kromě hradu zdejší vápencové lomy, které si prohlédneme. V tomto videu prozkoumáme také méně známá, přesto stejně pozoruhodná místa.
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
