O existenci bitvy na Bílé hoře ví většina z nás od základní školy. V následujícím videu se ale dozvíte, jak vypadala tehdejší vojska i výzbroj a s vojenským historikem projdete animaci bitvy téměř minutu po minutě.
Ukázka formou skečů, fiktivních rozhovorů a scének přibližuje dobu raného novověku na osudech významného českého šlechtice, Petra Voka z Rožmberka. Rožmberkové se považovali za nejvýznamnější rod v našich zemích.
Dne 15. listopadu 1945 se na Pražském hradě konala pietní akce za československé vysokoškolské studenty popravené nacisty. Prezident republiky Edvard Beneš zde in memoriam vyznamenal Jana Opletala. Podívejte se na dobovou reportáž.
Pasáž ukazuje počátky československých legií, konkrétně ve Francii, kde vznikla rota Nazdar. Pořad ji sleduje od náboru vojáků po výcvik u Bayonne.
Karel Kněz byl četníkem ve Vrbatově Kostelci. Zapojil se do odboje a hlídal Karla Potůčka z výsadku Silver A, když Potůček vysílal z vysílačky Libuše. Po odhalení úkrytu parašutistů začalo gestapo zatýkat a Karel Kněz se raději sám zastřelil. V den jeho pohřbu Němci vypálili obec Ležáky a zavraždili její obyvatele. Z celé obce přežily pouze dvě děti.
Richard Glazar byl jako Žid odvlečen do vyhlazovacího tábora Treblinka. Při povstání v táboře v srpnu 1943 se mu podařilo utéct a zbytek války se skrýval pod falešnou identitou. Tábor Treblinka existoval rok a půl, než byl srovnán ze zemí, a z 880 000 vězňů přežilo 50! Richard Glazar napsal po válce o poměrech v táboře knihu Treblinka, slovo jak z dětské říkanky a v šedesátých letech se stal hlavním svědkem v procesu s esesáky z Treblinky.
Pasáž o krizi a komunistickém převratu v roce 1948. Klement Gottwald v něm vysvětluje Slánskému svoji motivaci a motivaci jednání komunistů po roce 1945, a zejména v únoru 1948. Odpovídá i na otázku Zápotockého, zda se bojí Stalina.
V pasáži z pořadu My, občané protektorátu zhlédneme unikátní dobové záběry z konce 2. světové války u nás (zejména v Praze). Doprovodný komentář k videu představují načtené vzpomínky z dobových deníků, což činí obrazy ještě působivějšími. Ve videu jsou zachyceny důsledky náletů na Prahu, zločinné chování vojáků cizích armád spojené i se znásilňováním žen, praktické důsledky konce války a poslední květnové boje v Praze nebo nenávistné chování Čechů vůči Němcům.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Glasnosť a perestrojka byly termíny, které zavedl v osmdesátých letech v SSSR generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. Glasnosť neboli otevřenost omezila cenzuru, neboť Gorbačov chtěl, aby se v SSSR mohlo svobodněji diskutovat, a tím napravit některé chyby režimu. Perestrojka byla ekonomickou přestavbou, která měla za cíl reformovat sovětské hospodářství. Vedení KSČ souhlasilo s perestrojkou, protože hospodářský systém nebyl dost efektivní, avšak na glasnosť se dívalo s nedůvěrou. Nově se objevilo družstevní podnikání.
Ukázka zábavnou formou popisuje revoluci 1848 v Praze, její průběh a nejdůležitější osobnosti.
Teroristické útoky 11. září 2001 v USA vedly k invazi americké armády do Afghánistánu s cílem zničit islamistické vedení státu a rozbít teroristickou organizaci al-Káida. Vojenské mise v Afghánistánu se účastnili i čeští vojáci. Jeden z nich, Milan Štěrba, zahynul v roce 2008 spolu se čtyřmi dánskými vojáky při jednom ze sebevražedných atentátů a stal se tak pravděpodobně prvním vojákem zabitým ve vojenském konfliktu od druhé světové války.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
