24:50
Věděli jste, že když si zazpíváte písničku Kočka leze dírou, máte téměř základ pro jednu z nejvýznamnějších skladeb české hudby Vltavu od Bedřicha Smetany? A že si seznam jeho osmi oper můžete zarapovat? A co takhle spojit rockovou písničku o požáru Národního divadla s polykači ohňů? Hostem talk show Dějepic! je osobně mistr Bedřich Smetana, který bude rovněž součástí politického duelu v přímém přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější z historického pozadí doby autorova života!
Ukázka popisuje zábavnou formou osudy Jana Amose Komenského a jeho dobu obecně, zejména emigraci nekatolíků v době třicetileté války, řádění Švédů v Čechách a uzavření vestfálského míru. Také obsahuje pasáž o mučících nástrojích.
Pořad netradiční formou scének, rozhovorů, reportáží a skečů zpracovává téma příchodu Slovanů na naše území z hlediska pověstí i historiografie.
Ukázka zábavnou formou popisuje osudy Marie Terezie a její dobu. Popsána je mimo jiné i úroveň tehdejší hygieny.
Ukázka zábavnou formou popisuje život T. G. Masaryka a jeho dobu, hlavně rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
Ukázka formou skečů, fiktivních rozhovorů a scének přibližuje dobu raného novověku na osudech významného českého šlechtice, Petra Voka z Rožmberka. Rožmberkové se považovali za nejvýznamnější rod v našich zemích.
Vyzkoušejte, jak dobře znají vaši žáci osobnosti českých dějin. Kromě toho, že si procvičí své znalosti z hodin dějepisu, budou se také skvěle bavit.
Praha svoji poslední královskou korunovaci zažila v roce 1836, kdy byla koruna vložena na hlavu císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Historie mu dala i nelichotivé označení trotl, chudáček na trůně. Bylo tomu tak? Podívejme se na debatu historiků.
Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. To jsou názvy čtyř měst, která jako samostatná fungovala od svého založení až do konce 18. století. Teprve v roce 1784 byla úspěšně spojena a vznikla formálně Praha jako jedno město. Předcházelo jí několik pokusů o sjednocení.
Zhlédněte zajímavý rozhovor s Eliškou Fučíkovou, ředitelkou odboru památkové péče na Pražském hradě, mimo jiné o tom, co objevila v depozitáři Pražského hradu v pozůstalosti po Rudolfu II. Nejen o důkazech spojení Rudolfa a kabaly, ale také o tom, že Rudolf sice zanechal dědicům astronomické dluhy, ale díky němu byla Praha ve své době kulturním centrem Evropy.
Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.