Pouhých sedm let zdobil pražskou Letnou obrovský Stalinův pomník, v té době největší skupinové sousoší v Evropě. Odhalen byl v roce 1955. Po odsouzení kultu osobnosti nechali komunisté za přísně tajných podmínek toto žulové monstrum odstřelit. Už léta si toto místo užívají skateboardisté, ale ani oni mu neříkají jinak než Stalin.
Roku 1960 se na pražském Strahově konala druhá spartakiáda, které se zúčastnilo více než 750 tisíc cvičenců, jejichž výkony viděly téměř 2 milióny diváků. Podívejte se na dobovou reportáž o této masové sportovní přehlídce.
Co bylo příčinou invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968? Co se stalo poté v rámci tzv. normalizace a jak na tuto kapitolu našich dějin pohlížíme dnes? Jak na okupaci Československa reagoval svět? Debata odborníků si klade i otázku, co udělala s československým národem a jeho charakterem? Co si dnes myslí aktéři srpnových událostí? Jak to zamíchalo s jejich životy? A jak to bylo s onou často zmiňovanou zradou politiků na vlastním národě? A nakonec: dal se běh událostí vůbec nějak zvrátit?
Dětský svět patřil k častým a věrným motivům československé televize. Dobová tendenční reportáž z jeslí v Hradci Králové měla občany povzbuzovat k pracovitosti, aby se jejich dětem dařilo dobře.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
Publicistický pořad o tom, co si lidé myslí o novém tzv. akčním programu strany. To byl dokument z roku 1968, který byl pokusem o reformu socialistického zřízení. Pořad Československé televize Věc veřejná byl diskusní pořad, který náměty pro diskusi odborníků získával anketou mezi občany. Zpovídaní občané velmi otevřeně reflektují situaci, v níž se Československo tehdy nacházelo.
Nikdy neodvysílaný pořad ČST z roku 1969. Co je to duch národa? Farář Vladimír Šimek odpovídá na otázku, co by řekl Janu Zajícovi, kdyby se s ním setkal před odjezdem do Prahy. Otázky pokládal redaktor Ota Nutz.
V roce 1968 slavila republika další osmičkový rok. Po předchozích letech, která přinášela dramatické změny, věřili lidé, že atmosféra pražského jara jen tak neodejde. Miloš Kopecký v pořadu Dějiny na osm vzpomíná na předchozí osmičková výročí. Na závěr se obyvatel ptá, jaká očekávání mají od roku nastávajícího. Pořad byl odvysílán v lednu 1968. O osm měsíců později dorazily do Československa tanky okupačních vojsk a všechno bylo úplně jinak.
Českoslovenští politici doufali v socialismus s lidskou tváří. Konec nadějí na vymanění se z vlivu Sovětského svazu ale přišel v srpnu 1968. Československá delegace v Moskvě, ať už dobrovolně, nebo pod nátlakem, s výjimkou Františka Kriegla, podepsala Moskevský protokol, který korunoval okupaci Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Znamenalo to faktický začátek normalizace. V Moskvě na podporu Československa demonstrovalo v srpnu ´68 osm odvážných ruských občanů, kteří byli pochopitelně zatčeni. Co je ovšem méně pochopitelné, je fakt, že dodnes jsou v Rusku zatýkáni lidé u příležitosti připomínání si této události.
Nejúspěšnější česká sportovkyně se stala čtyřikrát mistryní světa. Kvůli svému postoji k tehdejšímu režimu byla ale nucena sportovní kariéru ukončit, podepsala totiž petici Dva tisíce slov a během hraní sovětské hymny na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968 sklopila na protest proti sovětské okupaci Československa hlavu. I když se z hlediska světa stala hvězdou nejvyššího formátu, královnou světové gymnastiky, a ten rok byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa. Nejúspěšnější československá olympionička měla upadnout v zapomnění. Do veřejného dění se vrátila až po listopadu 1989.
Skupina osmi československých studentů se v lednu 1968 vydala na expedici do slavné nemocnice Alberta Schweitzera v gabonském Lambaréné. Tatrou 138 měli dovézt zdravotnický materiál až do tohoto vzdáleného místa v Africe. Na své devítiměsíční cestě měli možnost pozorovat vývoj politické situace u nás. Jak se o okupaci dozvěděli? A jak celá cesta nakonec dopadla?
Povídá se, že byl Antonín Novotný na valném shromáždění OSN zvolen nejkrásnějším prezidentem, a tak se mu mezi lidmi začalo přezdívat „schöne Tony“, krásný Tony. Video zachycuje jeho návštěvu průmyslové Ostravy.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
