Stručné vysvětlení termojaderných reakcí, které probíhají v nitru Slunce. Vodík se za obrovské teploty a tlaku přeměňuje na helium a při tom se uvolní obrovské množství energie, která se dostává na povrch.
Běžné astronomické teleskopy obvykle zkoumají oblohu pomocí viditelného světla, infračerveného záření nebo rentgenových paprsků. Konsorcium evropských a afrických vědců nyní postavilo v Namibii teleskop, který detekuje světlo vysokoenergetického gama záření. Jedním z výsledků jeho pozorování je zjištění, že rázová vlna vzniklá po výbuchu supernovy se chová jako kosmický urychlovač částic. Projekt HESS (High Energy Stereoscopic System) také kromě odhalení původu kosmického záření gama pomohl poodkrýt tajemství temné hmoty a energie.
Návod na domácí výrobu funkčního dalekohledu.
Popis a funkce virtuálního 3D modelu Hubbleova teleskopu. Jak se pohybuje ve vesmíru a jaká pozorování umožnil. Stal se oknem do vesmíru. Umožnil náhled hluboko do Mléčné dráhy a nový pohled na evoluci vesmíru. Významný experiment, kdy během několika týdnů byl pozorován jeden malý kousek oblohy, umožnil vidět až 3000 galaxií. Poprvé v historii dokázal nafotit okolí černé díry.
Američané chtějí na Měsíci přistát v roce 2024. Podmínky jsou lepší, než si vědci mysleli. NASA totiž potvrdila, že i na osvětlené straně Měsíce je voda. Dosud si totiž vědci mysleli, že se nachází pouze ve stinných chladných místech. Jak voda v těchto částech vzniká a jak se tam dokáže udržet, je zatím otázkou. Pokud je voda na Měsíci dostupnější, než se očekávalo, mohlo by to zjednodušit vybudování a udržování stálé základny.
Člověk, tužka, papír. Sluneční fyzika je jedním z mála oborů, kde k dalekohledu přistupuje člověk. Není to samozřejmě jediná pozorovací metoda Slunce. Pozorování dalekohledem běžně snímá kamera a pořizuje snímky v celém spektru viditelného i krátkovlnného záření. Děje na Slunci zachycují také družice, které se díky pokročilým technologiím dostávají stále blíže ke Slunci. Tak proč ještě tužka a papír? Vše vysvětluje astrofyzik Michal Švanda v diskuzním pořadu Václava Moravce, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Co lidé věděli o Měsíci před tím, než na něj vstoupili? Vzhledem ke vzdálenosti byly historicky možnosti lidí blíže poznat povrch Měsíce omezené. Průlom nastal v 50. letech minulého století s vypouštěním prvních umělých družic a sond. Zásadním impulsem pro zkoumání Měsíce byl americký vesmírný program mise Apollo. Co všechno bylo potřeba zjistit, aby byl člověk připraven udělat na Měsíci první kroky, jak to probíhalo a co víme o Měsíci nyní, komentuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Přistání prvního člověka na Měsíci provázejí i pochybnosti. Řada lidí ještě dnes věří, že se Američané na povrch Měsíce nikdy nedostali. Paradoxně mají tyto konspirační teorie své zastánce i ve Spojených státech. Čím tito pochybovači argumentovali a jak lze jejich argumenty odborně vyvrátit, vysvětluje Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série připravené k 50. výročí přistání na Měsíci.
V roce 2011 byla uskutečněna poslední mise raketoplánu Atlantis. Éra raketoplánů tak po třiceti letech skončila. Podívejte se na reportáž z poslední mise tohoto raketoplánu. Jak takový let probíhá? Jaké jsou největší výzvy takové mise, na jakých úkolech raketoplány pracovaly a nakolik peněz nakonec USA vyšly?
Geologický průzkum povrchu Marsu je jedním z hlavních úkolů sondy Perseverance. Jaké důležité zařízení z pohledu geologa je součástí vozítka? Jaké vzorky bude sonda sbírat a jak se dostanou zpátky na naši planetu? Bude třeba vyslat další sondu, která vzorky posbírá, nebo se na Mars dostane dřív člověk? A jakou pozici má v Misi Mars 2020 Evropská kosmická agentura? To jsou témata rozhovoru redaktora ČT Daniela Stacha s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária před přistáním sondy Perseverance na povrchu Marsu.
Evropská raketa Vega, která nesla dvojici satelitů na oběžnou dráhu, nezvládla svou misi. Na jednom ze satelitů spolupracovali i Češi. Příčinou selhání bylo nejspíš špatné zapojení kabelů. Raketa Vega vynášela po patnácti letech příprav na orbit mimo jiné družici Taranis, určenou ke zkoumání nadoblačných světelných jevů, které provázejí pozemské bouře. Asi od času T plus 13 minut bylo však jasné, že raketa nemá správnou rychlost a výšku. Zřejmě vinou motoru posledního, čtvrtého stupně. O hodinu později už řízení letu oznámilo, že družice je ztracena. Satelit měl studovat záblesky s poetickými názvy jako Skřítci nebo Elfové, a to i s pomocí dvou přístrojů, na kterých se podíleli vědci z Akademie věd a z Univerzity Karlovy. První měl poslouchat přicházející elektromagnetické vlny. Druhý byl určený k analýze spršek přilétajících elektronů. Tématem nás provádí Daniel Stach v pořadu Věda 24.
13 191
740
4 504
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
