Přestože Lichtenštejnské knížectví zaujímá rozlohu jen asi jedné třetiny území Prahy, patří mezi nejbohatší země světa. Formálním vládcem je kníže Hans Adam II., pravomoci ale předal synovi Aloisovi. Vzhledem k původu a zodpovědnosti spojené s vládnutím je pochopitelné, že jejich výchova, vzdělání, ale i postavení například mezi spolužáky byly poněkud odlišné.
V Lucembursku najdeme mnoho památníků obětem 2. světové války. Nejznámější je Zlatá dáma v centru hlavního města. Nedaleko leží dva hřbitovy – německý a americký, na nichž jsou pochováni vojáci, kteří padli během bitvy v Ardenách. Do oblasti Arden se vypravíme v závěru videa a navštívíme vojenské muzeum.
Václav Havel a Lech Wałęsa neodmyslitelně patří k symbolům pádu komunismu ve střední Evropě. Co tyto dva státníky spojovalo a co je rozdělovalo? V čem se lišily jejich charaktery i veřejná činnost? O tom nám více prozradí zástupci české a polské historické vědy v pořadu Historie.cs.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Alexandr Lukašenko získal ve volbách v srpnu 2020 osmdesát procent hlasů a stal se již pošesté prezidentem Běloruska. Mnozí Bělorusové takovému výsledku nevěřili a vyšli do ulic demonstrovat. Ani demokratický svět srpnové volby neuznal, Evropská unie a Spojené státy zavedly proti exponentům běloruského režimu i samotnému Lukašenkovi sankce. Za něj se ale postavilo Rusko a režim velké letní protesty ustál. Bělorusové se ovšem nevzdávají, odpor projevují dodnes a doufají, že se demokratický svět postaví na jejich stranu. Je však vidět, že mají větší strach. Jsou pravidelně unášeni, zatýkáni a odsuzováni k několikatýdennímu pobytu ve vězení, někteří zmizeli beze stopy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Na olympiádě v Tokiu 2021 vzbudil její příběh rozruch. Běloruská atletka Kristina Cimanouská požádala o ochranu policii, když ji režim běloruského vládce Lukašenka poslal náhle domů. ČT s ní natočila rozhovor až ve Varšavě, která jí poskytla před diktátorem útočiště. Mezitím běloruský režim nadále utahuje šrouby. Co se vlastně sprinterce přihodilo?
To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
V roce 2007 vstoupila Česká republika spolu s dalšími osmi zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou cestovat mezi mnoha státy Evropy, aniž by byli kontrolováni na hranicích. Schengen však neusnadnil jen cestování, ale i mezinárodní obchod.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Česká republika a Slovensko by v otázce výběru času, který by se měl zachovat, volily standardní (zimní) čas, avšak většina zemí Evropy by preferovala čas letní. Mapa přehledně zobrazuje, jak to je a bylo s letním časem celosvětově: Zda se používá, přestal se používat nebo nikdy nebyl zaveden.
13 191
740
4 504
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
