Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Na počítače jsme zvyklí, pracujeme s nimi denně. Dokážete si představit 1 miliontinu litru vody? To je neviditelná kapička, vždyť do jednoho mililitru se jich vejde tisíc. A přesto se v této nerozlišitelné kapičce může skrývat superpočítač s neuvěřitelnými vlastnostmi. Hardware je v něm DNA. Enzymy, které ji mění, jsou software. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Vysvětlení významu DNA. Na pokusu je ukázána izolace molekul DNA z kuřecích jater roztokem kuchyňské soli. Po následné filtraci a přidání zchlazeného ethanolu se uvolňují chuchvalce DNA. Vysvětlen i pojem replikace DNA.
Ovšem že má! DNA obsažená v cibuli je schovaná za buněčnou stěnu a je obalená proteiny. Pomocí chloridu sodného a mycího prostředku se DNA extrahuje do vody. Extrakci urychlíme použitím vlažné vodní lázně. Po filtraci získáme molekuly DNA rozpuštěné ve vodě a přidáním studeného alkoholu molekuly DNA dokonce uvidíme.
Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.
Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak vznikl život? To je otázka, kterou si lidé kladou od nepaměti. Jako červená niť se táhne všemi mýty o stvoření, pohádkami, až k dnešním podobám náboženství. Otázku, co je to život, si v roce 1944 položil fyzik Erwin Schrödinger. Podařilo se mu odhadnout vlastnosti genetického kódu. Jak se dívají na vznik života fyzikové dnes? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Molekula DNA je základním konstrukčním kamenem každého živého organismu. Pro její izolaci budeme potřebovat mýdlový roztok soli, který nám umožní proniknout buněčnými stěnami cibule a rajčete a uvolnit DNA do vodného roztoku. Směs po zahřátí zfiltrujeme. Abychom DNA uvolnili musíme ještě odstranit histony pomocí enzymu proteázy a následně do roztoku přidáme ethanol, v kterém je DNA nerozpustná.
Jak fungují ribozomy a jakým způsobem vyrábí bílkoviny? Jak probíhá výzkum ribozomů, co se děje při překladu genů a jak moc je tento proces důležitý pro život?O ribozomech a překladu DNA hovoří nositelka Nobelovy ceny za chemii Ada Yonath.
Přibližně u desetiny obyvatel České republiky se objevuje zvýšená koncentrace kyseliny močové v krvi neboli dna. Jaké jsou příčiny tohoto onemocnění, jak je lze poznat, koho nejčastěji postihuje, jaká je prevence a kdy již zajít k lékaři.
Pasáž popisuje složení a strukturu deoxyribonukleové kyseliny neboli DNA. Poté se dozvíme návod, jak si lze DNA doma izolovat z jahod pomocí mycího prostředku, soli a ethanolu. Na závěr je porovnána DNA jahody s lidskou DNA.
Postavu Ježíše Krista se dnes snažíme hodnotit také z historického hlediska. Tato interpretace je velmi obtížná, protože veškeré prameny více či méně vycházejí z evangelií, která byla sepsána až desítky let po jeho smrti, a tyto texty vlastně už propagovaly nového Mesiáše. Nicméně se dnes prosadil názor, že Kristus existoval, a historici se snaží rekonstruovat jeho život v historickém kontextu. V čem byl mezi ostatními "mesiáši" své doby výjimečný? Jak asi vypadal jeho poslední den z hlediska dnešní vědy a toho, co o té době dnes víme? Jak probíhal proces s Ježíšem a jakou roli v něm sehrál Pilát Pontský?
Věděli jste, že 31. ledna je mezinárodní den zeber? Jak svůj den slaví zebry v pražské zoo? To, a více o zebrách samotných, se dozvíte v reportáži ze Zpráviček.
V pražském Toulcově dvoře oslavili Světový den mokřadů, který připadá na 2. února. Co to vlastně mokřad je a proč jsou mokřady důležité, se dozvíte ve Zprávičkách.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Seriál Wifina nás seznámí s Dnem otců. Svátek matek slavíme už delší dobu a oslavu si jistě zaslouží i tatínkové. Historii Dne otců a různé nápady na jeho oslavu nám představí tento díl. Víte, že se Den otců slaví třetí neděli v červnu?
Víte, kdo je patronem skautů a skautek? Pokud ne, mrkněte na reportáž ze Zpráviček a dozvíte se, kdy skauti slaví svůj mezinárodní den.
V kalendáři se začal objevovat světový den romského jazyka. Jakou má vlastně historii? Iniciátorem pro vyhlášení romského jazyka za jazyk světový bylo sdružení Romů v Chorvatsku, v roce 2015 pak organizace UNESCO vyhlásila na 5. listopad Mezinárodní den romského jazyka. Romština je prastarý jazyk s indickými kořeny, dnes se na něj však zapomíná a stává se jazykem okrajovým.
Od roku 1996 slavíme Světový den televize. Ale kdy poprvé proběhl přenos obrázků po telegrafických drátech? Dokážete si dnes představit život bez televize? Kolik hodin denně u ní trávíte?
Věděli jste, že den 21. června je mezinárodní dnem trpaslíků? A odkud idea trpaslíků vlastně pochází? Proč jsou často spojováni s hornictvím? Podívejte se na reportáž a zjistěte více o historii těchto malých mužíčků.
Den matek se v České republice neslaví příliš dlouho, ale přitom není ve světě žádnou novinkou. První zmínka o něm sahá až do starověkého Řecka. Oficiálně vznikl na začátku dvacátého století v USA, postupně se rozšířil do celého světa a nyní tento svátek slavíme i u nás.
Přemýšleli jste nad tím, co je čas? Může být lineární (jakási přímka vedoucí z minulosti přes současnost do budoucnosti), ale také cyklický (točící se v kruhu). Na základě cyklického času se rok dělí na dny sváteční a všední, školní a pracovní. Svátky jsou spojeny se zvyky a tradicemi. Ať už jde o Vánoce, Velikonoce nebo naše narozeniny, měli bychom je strávit s těmi nejbližšími a hlavně v poklidu. To pochopí Sára s rodinou, když se v jednom jediném dni pokusí vynahradit si všechny sváteční dny, při kterých nebudou následující rok pohromadě.
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč má den právě 24 hodin? Odpověď je skryta v dávné historii u starověkých Egypťanů. Jejich systém ale značně zdokonalili Řekové. Roli zde hrají fáze Měsíce a samozřejmě rotace Země kolem Slunce. Ale i matematika.
Dnes už je mobil pro každého z nás samozřejmostí. Dříve to tak ovšem nebylo a není špatné si čas od času připomenout, jaké by to bylo žít bez mobilního telefonu. Koneckonců si to můžete sami vyzkoušet. Stačí si vybrat jeden den, kdy prostě mobilní telefon používat nebudete. Schválně uvidíte, jak vám to půjde a zda to vůbec vydržíte. Jak to vlastně ale fungovalo dříve, když lidé mobilní telefony opravdu k dispozici neměli? Navštivte s námi v reportáži pražské Retro muzeum a podívejte se, jak to vypadalo v digitálním pravěku.
OSN prohlásila 12. červen za Světový den proti dětské práci. Podle ní se sice situace pomalu zlepšuje, přesto je na světě je přes 170 miliónů dětí, které jsou vykořisťovány a nuceny pracovat.
Pojďme se společně podívat, kdy se slaví světový den poezie. K nejstarším známým básníkům patří Homér, prý byl slepý, ale přesto údajně napsal rozsáhlé básně Ilias a Odyssea. Oblíbeným středověkým básníkem byl Francois Villon. U nás zná každý Karla Hynka Máchu a jeho Máj. Jarní příroda dodnes inspiruje mnoho básníků. Poetické jsou také písňové texty, kterými se v Čechách proslavil Jiří Suchý.
Mezinárodní den zvířat se slaví 4. října na počest úmrtí svatého Františka z Assisi, který pečoval o nemocná a opuštěná zvířata. Jak je potřeba o zvířata pečovat, je zakotveno také v našem zákoníku. Velmi dobrou službu jim dělají zoo a také lidé díky nejrůznějším sbírkám.
Sváteční dny Roš ha-šana zahajují deset dní pokání. Ty pak vyvrcholí svátkem Jom kipur. Oba svátky patří k těm nejdůležitějším v židovském roce. Roš ha-šana je židovský Nový rok, od něhož se počítají roky židovského kalendáře. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět. Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný šofar, který má všechny probudit z mravní ochablosti.
Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Zprávičky nám představí, proč 17. listopadu slavíme jako Den boje za svobodu a demokracii. Dozvíte se, co znamená pojem sametová revoluce. Jaké události si připomínáme právě v tento den? A jak se naše životy změnily po něm?
Když děti učí telka! Pojďte společně s žáky 1. ročníku oslavit Den Země. Povíme si o tom, jak bychom se měli správně chovat v lese. Ukážeme si, jak vypadají hmyzí domečky a co všechno můžeme udělat pro naše nejmenší živočichy. Na závěr si předvedeme optické kouzlo s vodou.
Český novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů, do češtiny převedl satirický román jednoho z nejznámějších autorů ruského literárního disentu konce brežněvovské éry a výrazného představitele současné ruské prózy Vladimira Sorokina Den opričníka. Za tento překlad byl v roce 2010 nominován na ocenění Magnesia Litera.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak se střídá den a noc. Vysvětlíme si, ve kterých měsících je více světla a kdy nám naopak venku světlo ubývá. Také si procvičíme orientaci v kalendáři.
Víte, že zvířata mají svůj Mezinárodní den? Mnoho zvířat ale bylo v minulosti vyhubeno. Některá úplně, jiná jen na některém území. I do České republiky se dříve vyhubená zvířata nyní vracejí. Je to příklad toho, že se o přírodu začínáme starat.
Během akce Den robotické chirurgie proběhla ve FN Motol v Praze ukázka vybavení pro robotickou chirurgii. Jak se operuje s pomocí robota? Jaké výhody to přináší pacientům? Kolik zákroků denně se s pomocí robota provádí? Jaké operace je možné s robotem provádět? Na tyto a další otázky odpovídá prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol v Praze.
Vánoční báseň od známého autora Karla Jaromíra Erbena nás přenese do štědrovečerního hospodářství a poví nám příběh mladé dívčiny, které se možná vyplní její štědrovečerní přání.
Mezinárodní den žen je svátek, který vzbuzuje rozporuplné pocity. Pořad přibližuje, jaké bylo historické pozadí jeho vzniku a na co vlastně upozorňuje.
Zprávičky nám vysvětlí, jakým způsobem a za jakých okolností došlo ke vzniku samostatného československého státu. Proč, jak a kdy vyhlásilo Československo republiku? A jaké národy na jeho území žily?
Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jabloně. Vědci přečetli genom druhu Golden Delicious, který je druhým nejrozšířenějším vyšlechtěným jablkem na světě. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a k vytvoření nové rostliny budoucnosti.
Nomofobie je úzkostná porucha z nedostupnosti mobilního telefonu. Odborníci odhadují, že je touto poruchou ohroženo až 70 % dětí ve věku 11–15 let. V reportáži se seznámíme s příběhem chlapce, který se dokázal probourat skrz zeď, aby se dostal ke svému telefonu. Osoby závislé na telefonu mu dávají přednost před vším ostatním, včetně spánku. Jedná se o závislost, kterou je potřeba léčit stejně jako jiné typy závislostí.
Jedna z vůbec nejmenších volně žijících bakterií, která se dá pěstovat v laboratoři, se jmenuje Mycoplasma genitale. Její dědičnou informaci tvoří pouhých 582 970 párů písmen DNA a vědcům se podařilo tento relativně malý genom vyrobit uměle.
Jestli to tak opravdu bylo, to už se dnes nedozvíme, ale rytíř Prášil nám o tom dokáže velmi zajímavě vyprávět. Tentokrát navštívil ptačí letecký den na zámku ve Vlašimi. Rytíř Křivohub se ho všem snažil překazit. Myslíte, že se mu to podařilo? Vyprávění je překládáno do znakového jazyka.
"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.
Nová budova Československé televize na Kavčích horách v Praze se začala plánovat už v druhé polovině 50. let. Stavěla se pak od roku 1962 a její výstavba se dokonce jeden čas i zastavila. Další prodlení ve výstavbě přinesly technické změny televizního vysílání. Podívejte se na část dobové diskuse nad výstavbou objektů ČST, v níž se dozvíte i o plánovaných částech areálu, které nakonec nikdy postaveny nebyly.
Všichni známe pohádky o zvířátkách nebo o princeznách, ale určitě jste ještě neslyšeli příběhy o našich tatíncích. Slovo ,,táta" používáme běžně každý den, v tomto příběhu se ale tatínek stává superhrdinou, který dokáže vyřešit i velmi zapeklitou situaci.
Profesor Petr Slavíček je fyzikální chemik, který se světlem snaží ovlivňovat nebo řídit materiální svět. Zaměřuje se především na vztah mezi světlem a molekulami kapalin. Ve svém výzkumu se například zabývá vlivem rentgenového záření na DNA. Při své práci učinil významný objev, díky kterému vzbudil pozornost po celém vědeckém světě.
Den upálení mistra Jana Husa je státním svátkem, který si každým rokem připomínáme 6. července. V tento den byl v roce 1415 odsouzen k trestu smrti a upálen. Neodvolal totiž svoje názory na církev, která ho umlčela. Jeho myšlenky však žily dál a podnítily vznik husitského hnutí. Husovo heslo PRAVDA VÍTĚZÍ najdeme dodnes na české prezidentské standartě.
Česká autorka Hana Andronikova byla za román s autobiografickými prvky v roce 2011 nominována na cenu Magnesia Litera za prózu, obdržela Cenu čtenářů. Děj knihy nám přiblíží herečka Aňa Geislerová. Autorka nám osvětlí, co je na knize autobiografické a které roviny jsou fikce.
Rozhovor s Paulem Modrichem, nositelem Nobelovy ceny za chemii v roce 2015, který odhalil chyby při kopírování DNA.
Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.
Krátká ukázka, jak lze testovat přítomnost viru v těle bezbolestně, pomocí takzvaného PCR termocykleru, tedy přístroje pro rychlé namnožení části DNA.
Všichni známe pohádky o zvířátkách nebo o princeznách, ale určitě jste ještě neslyšeli příběhy o našich tatíncích. Slovo ,,táta" používáme běžně každý den, v tomto příběhu se ale tatínek stává superhrdinou, který dokáže vyřešit i velmi zapeklitou situaci. Tento díl je simultánně tlumočen do znakové řeči.
Všichni známe pohádky o zvířátkách nebo o princeznách, ale určitě jste ještě neslyšeli příběhy o našich tatíncích. Slovo ,,táta" používáme běžně každý den, v tomto příběhu se ale tatínek stává superhrdinou, který dokáže vyřešit i velmi zapeklitou situaci. Tento díl je simultánně tlumočen do znakového jazyka.
Pojďme se společně podívat na video o evoluci. Každý živý organismus má v sobě návod, podle kterého je postavený, říká se mu DNA. Jednotlivým částem DNA se říká geny. Když se organismus rozmnoží, zkopíruje svůj návod a vznikne nový jedinec. Občas dojde k mutaci, to znamená, že se nějaká stránka z návodu špatně zkopíruje. Evoluce jsou zkrátka jen miliardy let pokusů a omylů.
Všichni známe pohádky o zvířátkách nebo o princeznách, ale určitě jste ještě neslyšeli příběhy o našich tatíncích. Slovo ,,táta" používáme běžně každý den, v tomto příběhu se ale tatínek stává superhrdinou, který dokáže vyřešit i velmi zapeklitou situaci. Tento díl je přeložen do znakové řeči.
Moderní technologie a znalost práce s DNA nám umožňují získat o našich předcích, ale i o nás samých daleko více informací než jen o přímém příbuzenství. Jak se sestavuje genetický profil stovky let mrtvého člověka?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Mila se narodila jako zdánlivě zdravé dítě a v prvních letech svého života velmi dobře prospívala, byla nadprůměrně komunikativní a živá. Později se však začaly projevovat příznaky vzácného genetického onemocnění, které bylo u Mily objeveno. Ve videu se podíváme na to, jak lékaři zkoumali Milinu DNA a hledali pro ni specifický personalizovaný lék, tedy lék šitý na míru konkrétnímu pacientovi. Podrobněji se podíváme také na to, co je příčinou vzácné Battenovy choroby a jaké možnosti léčby Mile poskytla genová terapie. Běžně dostupné léky jsou vyráběny tak, aby vyhovovaly co nejširšímu spektru pacientů. Každý z nás je však jiný a aby byla léčba v některých případech co nejúčinnější, musí se moderní lékařská věda ubírat směrem individualizované léčby. Ta je v některých lékařských oborech již hojně využívána (rehabilitační a protetické pomůcky pro konkrétní pacienty atd.), nicméně vývoj léků na míru představuje pro lékařství novou a značně náročnou výzvu.
Kdy a jak se zrodila pralidština, se přesně neví. Možná, že cvakavé a mlaskavé jazyky, jimiž ve světě mluví asi 30 lidských skupin žijících v Africe, jsou ty nejstarší. Mohou pocházet z doby, kdy se lidé dorozumívali jen posunky a jednotlivými zvuky. Historie pohybu lidí po kontinentech se dá sledovat i dnes díky analýzám DNA.
Poslední pracovní den posledního československého prezidenta Václava Havla. Podívejte se na archivní záběry z roku 1992.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku dny v týdnu a slovíčka k tématu jídlo. Jaký den je před nedělí? A co dostáváte ke svačině v úterý? Chybět nebude ani písnička.
Nepálský klášter Manjushri Di-Chen není jen duchovním centrem, jedná se o místo, které se pro desítky nepálských chlapců stává na mnoho let jejich domovem. Podle nepálské tradice by se mnichem měl stát každý druhorozený syn v rodině. Pro mnohé děti je to jediné místo, jak se dostat ke studiu, protože rodiče nemají prostředky, aby dítě mohlo chodit do běžné školy. Reportéři pořadu Objektiv strávili s chlapci v klášteře jeden celý den, který byl plný studia, povinností i oddechu.
Odcházení je název známé fotografie Karla Cudlína, která zachycuje jeden ze zlomových okamžiků novodobých českých dějin. Je na ní Václav Havel, jak kráčí po nádvoří Pražského hradu podél řady vojáků. Byl to poslední den jeho prezidentského úřadu, poznamenaný nostalgií i smutkem. Fotka tuto atmosféru věrně vykresluje. Navíc díky sněhu, který zrovna začal padat, se na zemi objevily stopy coby symbol odcházejícího prezidenta.
Jak dát do souvislosti údaje o biochemických procesech v buňce se strukturami pozorovanými v mikroskopu? Jak zachytit přepis genu z DNA? Pomocí fluorescenčního mikroskopu a fluorescenčních značek dostaneme odpověď na otázku, jak se buňky přemisťují, dělí a komunikují. Stačí sledovat jejich pohyb.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Nobelova cena za chemii byla udělena za vývoj tzv. genetických nůžek. Spočívá v tom, že chybné místo DNA se přestřihne bílkovinou Cas9. Buňka si jej buď opraví sama, nebo se vloží do organismu jiná sekvence. Tato revoluční metoda má význam např. pro léčbu vrozených vad.
Jeho lebku poznáte na první pohled. Má mohutné nadočnicové oblouky a velký týlní hrbol, na který se upínalo obrovské šíjové svalstvo. Postavou by připomínal dnešní kulturisty. Byl lidskou formou adaptovanou na krajní chlad. Řeč je o neandertálci, homo neanderthalensis. Proč ze světa vymizel, dodnes přesně nevíme. Hypotéz je několik, žádnou z nich však neumíme potvrdit. Jaký byl jeho vztah k našim prapředkům homo sapiens?
Biologie je, jak známo, věda o životě. A neřekli byste, jak těžké je život definovat. Definic je strašná spousta, všechny jsou sporné. Jedna z rozšířených definic říká, že je to chemický systém, který se udržuje sám a je schopen darwinovské evoluce. Tuhle definici užívá NASA, Americká vesmírná agentura. Pravděpodobně myslí na život ve vesmíru. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Lidská dvojčata poutají pozornost, co je svět světem. V některých částech jihovýchodní Asie byl jejich příchod na svět chápán jako špatné znamení, dokonce bylo nutné spálit dům, kde se narodila. V nacistickém Německu se naopak snažili přijít na recept, jak se dvojčata „vyrábějí“. Výsledek byl ještě horší než spálený dům - nelidské pokusy doktora Mengeleho, doktora filozofie a medicíny, na živých lidech. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Máte rádi lívance? V tomto díle Draků v hrnci se dozvíte krátkou historii lívanců a také to, jaký je rozdíl mezi palačinkou, lívancem a omeletou. Samozřejmě nebude chybět recept ani postup, jak se tyto skvělé lívance připravují.
Odhady říkají, že nás před deseti tisíci lety bylo na Zemi asi tak 5 miliónů. Dnes je nás lidí tady 6,5 miliardy. Vědci dosud mlčky předpokládali, že se nejen za těchto posledních deset tisíc let, ale za posledních sto až dvě stě tisíc let od doby, kdy se náš druh objevil někde ve východní Africe, biologicky neměnil. Ještě se zjistilo, že se genetická informace vyvíjí. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Žádná oslava se neobejde bez pořádného dortu, ale není dort jako dort. A to už od středověku. Některé dorty ukrývají i překvapení. Dnes se dozvíme trochu z historie jejich pečení. Dorty, třeba ty svatební, jsou spojeny také s různými zvyky a pověrami. V tomto díle si upečeme vlastní dort. Tak pojďme na to.
Seznamte se s impresionismem. Podívejte se na obrazy Antonína Slavíčka a zažijte si, jaké pocity z jeho obrazů našeho největšího impresionisty můžete mít. Kdo vlastně byli impresionisté? Jak malovali? A jak zastavit čas? Podívejte se na epizodu ze Skobičin a dozvíte se to.
V jižním Kyrgyzstánu nejprve navštívíme tržiště s ovocem, poté ochutnáme tradiční taštičky samsa a podíváme se na jejich přípravu. Nakonec se vydáme na farmu zaměřenou na rostlinnou výrobu. Nachází se v etnicky pestré Ferganské kotlině, jedné z nejúrodnějších oblastí ve střední Asii. Pěstuje se zde hlavně bavlna, obilí či rýže.
Lízátko a jeho historie. Kdy, kým a z čeho bylo vyrobeno první lízátko? Jak se lízátka vlastně vyrábějí dnes a co k tomu potřebujeme? Víme, že škodí naším zubům, ale umí nám také nějak prospět? Pojďte se podívat.
V tomto díle Draků se dozvíte vše o palačinkách. Palačinky mají lidé rádi po celém světě. Ne všude je ale jedí s marmeládou, jako jsme zvyklí my. Proč se jim říká palačinky? Tento duhový dort se vyrábí právě z palačinek. Jste zvědaví? Tak se pojďte podívat na tento originální recept a přípravu.
Putování po tichomořském souostroví Tonga, včetně ukázek tamního života.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Na první výročí sovětské okupace se Komunistická strana Československa připravovala velmi důkladně. Nové stranické vedení v čele s Gustávem Husákem chtělo Sovětům dokázat, že má situaci v Československu zcela pod kontrolou. Přesto mnozí českoslovenští občané v srpnu 1969 vyjádřili svůj odpor k okupantům. Zásah „pořádkových“ složek proti protestujícím byl však neobyčejně brutální a bylo zastřeleno několik převážně mladých lidí. Tím ovšem boj proti „živlům" zdaleka nekončil.
Kdo by neměl rád dort? Víte, jak se takový dort vyrábí? Na tento dort budete potřebovat piškoty, kokos, zakysaný krém, cukr a ovoce. Z čeho vlastně ty piškoty jsou? A kde seženeme ten kokos? Ten u nás v ČR přece neroste. Co všechno se dá z kokosu vyrobit? Znáte rozdíl mezi kokosovým mlékem a jogurtem? Odpovědi na všechny tyto a další otázky najdete v tomto díle.
Co je to dort a kolik druhů dortů vlastně známe? Co vše můžeme přidat do nepečeného dortu? Třeba jahody, třešně? A čím je ovoce pro naše tělo prospěšné? Tak se pojďme do výroby tohoto dortu pustit. Samozřejmě nebude chybět recept na piškotovou dobrotu původem ze Savojska.
Mrkev je dobrá, na tom se shodneme asi všichni. Ale už jste někdy ochutnali mrkvičkový dort? Recept na tento dort není vůbec těžký a můžete si ho zkusit upéct i vy. V tomto díle se ještě dozvíte, proč je hlavní přísada zrovna mrkev a jak je pro naše zdraví důležitá.
11 763
630
3 577
1 053
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
