Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Přibližně u desetiny obyvatel České republiky se objevuje zvýšená koncentrace kyseliny močové v krvi neboli dna. Jaké jsou příčiny tohoto onemocnění, jak je lze poznat, koho nejčastěji postihuje, jaká je prevence a kdy již zajít k lékaři.
Každý z nás se někdy v životě dostane do riskantní situace, ve které se musí rozhodnout. A výsledkem může být zisk nebo ztráta. Různí lidé se chovají různě. Některým jde o zisk, takže riskují. Risk je zisk. Jiní spíše poměřují ztrátu. Tuhle problematiku řeší asi 50 let takzvaná Teorie vyhlídek. Co se nám při rozhodování děje v hlavě, zjistil pokus.
V České republice se stále objevují případy nákazy HIV. Tato nemoc je sice pořád nevyléčitelná, vhodnou medikací je však možné její propuknutí oddálit. Život s touto chorobou není snadný. Česká společnost AIDS pomoc se zaměřuje na prevenci i pomoc lidem, kteří se s nemocí potýkají.
Víte, kdo může darovat krev? Jak často můžete krev darovat? A co výběr dárců může ovlivnit? Video představuje celý průběh odběru a vysvětluje časté mýty, které se s dárcovstvím pojí. Osvětluje princip krevních skupin, a to i napříč populacemi.
Dosud se mlčky předpokládalo, že biologický vývoj našeho mozku skončil před 200 000 lety. Všechny ostatní změny měly být důsledkem učení – neboli tlaku kulturního prostředí. Avšak nedávno přišli vědci na to, že přinejmenším dva geny, které kontrolují vývoj mozku, se v průběhu těchto 200 000 let vyvíjely velmi rychle i nadále. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
13 870
777
4 747
1 352
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.