Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Asi už jste slyšeli, že ozonové díry nejsou pro život na Zemi vůbec dobré. Jak se měří ozonové vrstvy, k čemu jsou dobré, co jim škodí, jak dlouho o nich víme a jak je to s ozonovými dírami dnes, zjistíte v reportáži z Wifiny.
Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Ten se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci naší země, bylo mu pouhých 20 let. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Nejmilejší dětská knížka nás může ovlivnit na celý život. Jak se dostali malí človíčkové z Kvítečkova na Měsíc? Co se tam v tajemném a ze Země neviditelném světě děje? Režisér Karel Janák čte ze své oblíbené knížky Neználek na Měsíci od Nikolaje Nosova.
Curiosity je robotické vozítko, které zkoumá Mars. Jeho přistání na cílové planetě nebylo úplně hladké, ale nyní už na Zemi posílá množství užitečných dat a obrazů. Přinese nám i odpověď na otázku, zda na Marsu byl a je život? A jaké další otázky vyvolává?
Dněpropetrovská oblast patří k regionům silně postiženým válkou a zároveň k oblastem s nejvyšší koncentrací těžkého průmyslu a těžby na Ukrajině. Válečný konflikt zde prohlubuje již existující environmentální problémy, k historickým ekologickým zátěžím přibývají nové kontaminace způsobené bombardováním průmyslových zařízení a haváriemi infrastruktury. Na řešení těchto problémů se podílejí i čeští odborníci. Video také ukazuje, jak občanská společnost může přispívat k řešení problémů.
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Král Václav II. odkázal svému synovi tři země o tak velké rozloze, že bylo otázkou, jak dlouho budou pod vládou jednoho panovníka. Na smrtelném loži ho žádal, aby srovnal jeho dluhy se všemi, kterým za života ublížil. Myslel to vážně?
Prozkoumáme živočichy, kteří jsou na Zemi už 300 milionů let. Mezi plazy patří třeba had, krokodýl nebo želva. Jaký má vliv na jejich život okolní teplota? Proč mají tělo pokryté šupinami? Jak často potřebují jíst a jak velkou porci mohou sníst?
13 849
878
4 921
1 177
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
