V 90. letech 19. století byla v Plzni postavena takzvaná Velká synagoga. Jedná se o mimořádnou stavbu v rámci České republiky, ale i ve světovém měřítku – pojme údajně až 2 500 osob. Svému účelu však příliš dlouho nesloužila. Na konci 30. let 20. století přišla zlá doba, druhá světová válka a holocaust, při kterém zahynulo přibližně 90 % československých Židů.
Hradů, zámků a zřícenin bychom v České republice našli mnoho. Byli jste někdy na nějakém? Zjistili jste o jeho historii něco zajímavého a co se vám na něm nejvíce líbilo? Počtem hradů a zámků a hlavně jejich zachovalým stavem se můžeme my Češi a Češky právem chlubit po celém světě. Jak je to možné? V dnešním díle "My se máme" se o důležitosti hradů a zámků, jejich historii a o tom, jak se na nich dnes žije, dozvíme víc.
Navštívíme krasové Javoříčské jeskyně s pestrou krápníkovou výzdobou. Nejprve si prohlédneme Suťový dóm, druhý největší prostor přístupné části jeskyní, kde se nachází krasové útvary jako ledovec či spící medvěd. Poté se přesuneme do Dómu gigantů, nejrozlehlejší části jeskyně vysoké 15 metrů, se zasněženým stromem, sintrovým vodopádem či unikátní záclonou, krápníkem, který je symbolem Javoříčských jeskyní a pestrosti jejich výzdoby, která nemá v České republice obdoby. Video připomene také objevení jeskyní v roce 1938.
V Česku za den průměrně zmizí 15 hektarů zemědělské půdy. Často ve prospěch skladových a průmyslových hal. S nově dokončovanými dálničními úseky projekty na zelené louce přibývají. Plánovaná výstavba hal v Ševětíně u Českých Budějovic poukazuje na nešvary, které obdobné záměry v ČR opakovaně doprovázejí. Snahy zneprůhlednit procesy vůči veřejnosti, nedostatečná komunikace úřadů s občany, účelové či nezodpovědné změny v obecních územních plánech, protichůdné kroky ministerstev, zábor orné půdy vysoké bonity, chybějící legislativa, která by zvýhodňovala projekty šetrné ke krajině, či upřednostňování krátkodobých ekonomických přínosů před udržitelným stavem krajiny. Občanská iniciativa však může být hybnou silou změny tohoto přístupu.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
V současné době se v České republice nachází jediný geopark: Český ráj. Kousek od Prahy je ovšem unikátní místo, které na své zapsání do seznamu geoparků teprve čeká. Jedná se o Geopark Barrandien, který je pojmenován podle Joachima Barranda, který tuto oblast popsal ve své rozsáhlé publikaci.
Odkud pochází jídlo, které máme na stole? Z České republiky vyjíždí tisíce kamionů s českými potravinami a naopak tisíce proudí k nám. Často zbytečně, neboť mnoho potravin lze nakoupit od lokálních výrobců nebo přímo od farmářů. Místní potraviny bývají čerstvější, tím i chutnější, ušetří se energie na zbytečné skladování a jejich nákupem podpoříme místní producenty. A navíc, čím více potravin nakoupíme lokálně, tím méně kamionů bude znečišťovat životní prostředí.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Přírodní dědictví České republiky představuje pro turistický ruch nepřeberné množství hodnotných cílů. Když se však davy turistů koncentrují pouze do malého počtu atraktivních míst, působí to problémy. Ty se projevují nejen nepřiměřeným zatížením lokalit, ale i vznikem zábavních atrakcí a navazující infrastruktury. A krajina, za kterou se původně jezdilo, se mění k nepoznání. Děje se to i u Králického Sněžníku, kde vznikají kontroverzní stavby jako Stezka v oblacích, visutá lávka Sky Bridge 721 či rozhledna.
Svatý kopeček u Olomouce je vyhledávaným místem nejen pro věřící, ale i pro turisty. V roce 2018 byla tamní bazilika Navštívení Panny Marie zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Stavba byla poté rekonstruována a po dvou letech se znovu otevřela včetně nově zpřístupněných prostorů. My se nyní podíváme, jak se rekonstrukce povedla, a od virtuálního průvodce se dozvíme i historické souvislosti.
Jak se u nás produkují potraviny? Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu. Mohlo by takto fungovat celé české zemědělství?
13 208
742
4 510
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
