Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.
Historie Vsetína se začala psát na přelomu 13. a 14. století. Podle starých záznamů si město v roce 1308 od řádu templářských rytířů pronajal jistý Vok z Kravař. A i v dalších zdejších významných datech byste našli osmičku. Navíc tudy prochází 18. poledník východní délky. Proto se právě osmička stala pojítkem vycházkové trasy – má symbolicky osm zastavení.
Černé jezero je největší z pěti ledovcových jezer, která se nachází na české straně Šumavy. Jméno mu údajně dala barva způsobená odrazem tmavých lesů. K tomuto jezeru se vydáme Šumavláčkem ze Železné Rudy. Najdeme tu i netradiční lázně.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Rozdělení Československa a vznik dvou nových států nejvíce ovlivnil život lidí žijících při nově vzniklé státní hranici. Časosběrný dokument ukazuje, jak lidé z pomezí České a Slovenské republiky rozdělení státu prožívali.
Aleš Háma nás provede malebným městečkem Úterý v Plzeňském kraji, které si udrželo i dodnes kouzlo starých časů. Nechte se taky okouzlit!
Vodu z úpravny Želivka u Zruče nad Sázavou pije více než 1,5 milionů lidí. Kde tuto úpravnu vody najdeme? K jakému účelu konkrétně bude sloužit nové zařízení na zlepšení kvality pitné vody v jedné z největších úpraven vody v Evropě?
Řeka Bečva byla v roce 2020 od září do listopadu třikrát vystavena úniku nebezpečné nebo neznámé látky do řeky.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Podaří se českým soukromým zemědělcům zastavit nešetrný způsob hospodaření s půdou? Většina lidí dnes žije ve městech, venkovské farmy a jejich vztah k půdě zničil komunistický režim, a proto jsou dnes pouta s krajinou zpřetrhaná. Mohou dnes malé statky jít vzorem velkoplošnému zemědělství, které půdu a krajinu devastuje?
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
