Co je tak zajímavého na turistice? Není to jen chození přírodou? Není, je to činnost, která spojuje lidi a přináší do života mnoho krásného. Čím jsme v Česku, pokud jde o turistiku, výjimeční a co jsme dali světu unikátního? Pojďme se to dozvědět v dnešním díle pořadu "My se máme".
Jihočeská vesnička Holašovice je jednou ze tří v Evropě, které se dostaly pod ochranu UNESCO. Stavení s malovanými štíty na návsi jsou unikátní ukázkou selského baroka, stylu jihočeské lidové architektury 19. století. Holašovice jsou živou vesnicí, většina historických domů je stále obydlena. Překrásné štíty, neobvykle zdobená okna i rukodělné výrobky obdivují turisté z celého světa.
Jizerskohorské bučiny se dostaly na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO, a to jako první česká přírodní lokalita. Pro oblast jsou kromě bukových porostů typické i strmé svahy, skalnaté výběžky či vyhlídky, ze kterých je možné pozorovat celou severní část Jizerských hor.
Asi žádné větší město u nás a málokteré v Evropě se nemůže pochlubit tolika vodními plochami jako Plzeň. Soustava v Bolevci je dokonce mnohem starší než známé rybníky v jihočeské Třeboni. První zmínka o nich pochází z roku 1461. Hlavní důvod k jejímu vybudování byl rybochov.
Stručný přehled hlavních výsledků a zajímavých výstupů ze sčítání lidu v roce 2011, projektu desetiletí. Díky čemu stoupá počet obyvatel? Jak naše populace stárne? Reportáž přináší informace o změnách v počtu obyvatel, věkové struktuře a vyznání.
Mapování zásob nerostných surovin, podzemní vody, hodnocení rizika sesuvů a skalních řícení, to vše je úloha České geologické služby. Mezi její hlavní úkoly patří detailní popis geologické stavby Česka. Geologická služba se věnuje i znečištění životního prostředí nebo třeba paleontologii.
Po konci 2. světové války převzala vládu na řadě míst Českého lesa příroda, protože po odsunu původních německých obyvatel řada vesnic a osad osiřela a následně zanikla. My se podíváme do míst, kde ještě před válkou bývalo rušno a dnes tehdejší čilý ruch připomínají jen zbytky staveb. Jednu opuštěnou vísku navštívíme i na druhé straně hranice v Bavorsku.
„Holandská“ vesnice je příkladem necitlivého využití původně horské louky v národním parku Šumava. Pořad varuje před necitlivými zásahy do české přírody.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Některým krajům v současné době obyvatelé přibývají, z jiných krajů naopak lidé odcházejí. Jak se česká města a obce mění v souvislosti s migrací? Z rozhovoru se sociologem se dozvíme, co vede lidi nejčastěji k odchodu z míst, kde prožili své dětství a mají zde rodinu a přátele, jaké dopady má odchod obyvatelstva na demografickou strukturu města nebo proč právě ve Středočeském kraji obyvatelstva přibývá a v Ústeckém nebo Moravskoslezském ubývá.
Česko je absolutním rekordmanem EU v rozloze půdy, která připadá na jeden zemědělský podnik. Jinými slovy, české farmy, nebo spíše firmy, jsou mnohem větší než ostatní v Evropě. Proč jsme tak výrazně nad průměrem i v rámci postkomunistických zemí? Václav Moravec zpovídá odborníky na zemědělský průmysl Petra Skleničku a Jiřího Urbana na statku v Kočvarech.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
13 191
740
4 504
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
