Úvod do revolučních událostí roku 1848

V roce 1848 prošla Evropou revoluční vlna, která přispěla k zásadním změnám ve společnosti, a představuje proto dějinný mezník. Jak revoluce probíhala u nás? A které mýty jsou s ní nejčastěji spojeny? Historici v pořadu Historie.cs objasní, jaký průběh a charakter revoluce měla.

Revoluční vlna 1848 v evropských zemích

Revoluční vlna v roce 1848 postihla téměř celou Evropu kromě Anglie a Ruska. Jaký charakter měly revoluce v jednotlivých evropských zemích? Čím se lišilo dění v Itálii, Francii nebo habsburské monarchii? Specifika revolučního roku 1848 objasní historici v pořadu Historie.cs.

Charakter revoluce 1848 v Praze

V roce 1848 propukla revoluční vlna téměř po celé Evropě. Jaký charakter měly revoluční události v Praze? Co už je a co ještě není revoluce? Kdo je během ní obvykle úspěšný a co mu nesmí chybět? Historici v pořadu Historie.cs vysvětlí průběh a význam tzv. svatodušních bouří v červnu 1848 i to, co nového přinesla revoluce do českého politického prostředí.

Zasedání říšského sněmu v Kroměříži

Revoluční události v roce 1848 zasáhly Vídeň velmi citelně, proto bylo rozhodnuto o přesunutí říšského sněmu do Kroměříže. O čem se zde jednalo a jaký byl výsledek? A jak zasedání sněmu proměnilo malé město Kroměříž? Na tyto otázky nám odpoví historici v pořadu Historie.cs.

Měla revoluce v roce 1848 svého vůdce?

Měla revoluce v roce 1848 svého vůdce? Jednou z výrazných osobností doby je i František Palacký, který je v souvislosti s revolučními událostmi spojován zejména svým „Psaním do Frankfurtu". Jak byl tehdy vnímán koncept střední Evropy? A jakou roli sehrál během revoluce Josef Václav Frič? Na tyto i další otázky odpovídají historici v pořadu Historie.cs.

1848: Generál Alfred Windischgrätz

Generál Alfred Windischgrätz představuje patrně nejvýraznější figuru revolučního roku 1848. Víme o něm víc, než to, že měl „bílou čepici"? Jaké mýty ho dodnes obklopují? Historici v pořadu Historie.cs diskutují o jeho osobnosti i o tom, co mohlo zapříčinit jeho postoj v otázce „vypořádání se" s revolucí v Praze. Samozřejmě je připomenuto i tragické zastřelení jeho manželky. Zároveň je však poukázáno na důležitou skutečnost, že i v revolučních dnech docházelo ze strany rakouského aparátu ke spravedlivým soudům, nikoli k revolučnímu běsnění.

Revoluce 1848 v českých zemích

Revoluční vlna roku 1848 zasáhla i české země. Obrozenecké hnutí se dostalo do politiky. V březnu se sešlo shromáždění ve Svatováclavských lázních, pak naši předci řešili vztah Čechů k Němcům a vyvrcholilo to svoláním Slovanského sjezdu na červen 1848. Jak souvisely události s českým národním obrozením? Co jsou mýty a co skutečnost? Podívejte se na podrobnosti v širších souvislostech.

Jak skončila revoluce 1848 a co přinesla?

Jak skončila revoluce 1848? Je v ní vůbec možné někoho považovat za vítěze? A v čem je rok 1848 důležitý pro další společenský a politický vývoj? Čí životy ve skutečnosti revoluce změnila? Otázka závěru a důsledků revoluce je téma pro historiky v pořadu Historie.cs.

Materiální a lidské ztráty během revoluce 1848

Revoluce v roce 1848 si vyžádala materiální i lidské ztráty. Jaký byl poměr na obou stranách? A chtěl generál Windischgrätz zničit Prahu? O tom nám více řeknou odborníci v pořadu Historie.cs.

Zázemí poslanců během kroměřížského sněmu

Do Kroměříže v době konání sněmu přijely stovky poslanců i dalších hostů. Jaké zázemí pro ně bylo v Kroměříži připraveno? Měli kam chodit do kaváren nebo na společenské akce? A jak se díky setkávání poslanců změnily vztahy mezi Čechy a Moravany? O tom nám více řeknou místní historičky v pořadu Historie.cs.

Výsledek kroměřížského sněmu

Na kroměřížském sněmu se jednalo o novém uspořádání monarchie, načež hlavním cílem byla příprava ústavy. Nakonec však ani kroměřížská, ani Stadionova oktrojovaná ústava v platnost nevešly. S jakým se počítalo volebním právem? O tom, co ale z dědictví kroměřížského sněmu přetrvalo, diskutují historici v pořadu Historie.cs.

Kroměřížský sněm

V roce 1848 prošla Evropou vlna revolucí, z nichž každá měla jiné důvody. Ve videu se dozvíte příčiny revolucí a blíže se seznámíte s jednáním sněmu v Kroměříži, který měl za úkol přijmout ústavu rakouského mocnářství.

František Josef I.

František Josef I. se narodil roku 1830 ve Vídni, tehdejším hlavním městě monarchie. Na trůn nastoupil v roce 1848, když mu bylo 18 let. Během jeho vlády se monarchie rozdělila na Rakousko-Uhersko. Maďaři si tak o mnohém mohli rozhodovat samostatně. Češi toužili po samostatnosti také, proto v průběhu 1. světové války bojovali v legiích proti Rakouskému císařství. Konce války se František Josef I. nedožil, Rakousko válku prohrálo a říše se rozpadla na menší státy.

Revoluce 1848 v československém filmu

Filmový historik Ivan Klimeš reflektuje, jak byly národně uvědomovací tendence a události revolučního roku 1848 zobrazeny v československém filmu. Zvláštní pozornost je pak věnována filmu Filosofská historie podle románu Aloise Jiráska a v režii Otakara Vávry, ze kterého se podíváme i na ukázku v první části videa.

Revoluce 1848 v Evropě

Revoluční rok 1848 přináší do habsburské monarchie chaos. Demonstruje se všude v Evropě. Protestanti žádají svobodu slova a shromažďování, konstituční monarchii nebo zrušení poddanství. Císař prchá z Vídně do Innsbrucku. Vzpoury jsou potlačeny armádou, ale trůn se otřásá v základech. I v Praze houstne napětí, zasahuje vojsko. Představy o budoucím setrvání v monarchii se různí.

Počátky českého politického stranictví

Historie českého politického stranictví sahá k revolučnímu roku 1848, kdy vznikla první politická strana v českých zemích. Od 70. let začaly přibývat další strany a ke konci 19. století už bylo politické spektrum opravdu barvité. Samozřejmá byla v té době politická angažovanost ze strany občanů a členství ve stranách se stalo masovou záležitostí. V souvislosti s historií se pak nabízí otázka, co je to vlastně tradiční politická strana.

Svitavská knihovna a Valentin Oswald Ottendorfer

Svitavský rodák Ottendorfer aktivně prožil revoluční rok 1848 a po něm emigroval do USA. Začínal jako nádeník, ale vypracoval se a stal se redaktorem německy psaných newyorských novin, které později i vlastnil. Jako mecenáš na rodné Svitavy nezapomněl. Díky jeho štědrému daru byla vybudována městská nemocnice a sirotčinec. V roce 1892 byla za jeho prostředky vybudována veřejná knihovna s čítárnou a společenskými sály. Knihovna čítala i díky jeho vkladu záhy 22 000 svazků, a stala se tak největším ústavem tohoto druhu v celé rakouské monarchii.