Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti Poodří je harmonicky utvářená krajina nivy řeky Odry a jejích přítoků. Niva horního toku jedné z největších evropských řek a lužní lesy zasahují na samý okraj jednoho z nejprůmyslovějších měst v zemi.
Jak člověk ovlivňuje vodní toky? Při narušení přirozené komunikace mezi okolními vodami často dochází ke škodám nejenom na biotopu řeky, ale podle velikosti řeky i ve větší či menší vzdálenosti od ní. Povodně mohou částečně revitalizovat okolí toku. Příroda tím spravila, co člověk napáchal.
Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Východem Čech protéká řeka Orlice, na jejímž dolním toku je jí dovoleno chovat se tak, jak před tisíci let. Meandruje širokou nivní krajinou, trpělivě ukrajuje boční erozí ze svých vlastních sedimentů, vytváří slepá ramena. V rovinatém kraji originálních zámků je těžké si představit, že jen o pár kilometrů proti proudu si pod jménem Divoká Orlice naopak proráží cestu hlubokými údolími, která stráží středověké hrady.
Upravené koryto řeky je ve městě nutnost, ale mimo město je lepší řeky do přesných tvarů nepoutat. Proč? Zabránit povodním se nám takhle totiž nepodaří.
Václav Moravec hovoří s hydrobiologem Davidem Pithartem přímo v terénu o tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu úpravy toku. Na příkladu napřímeného Miletínského potoka jsou popsány důsledky regulace toku. Oproti tomu říčka Dračice je příkladem zdravého meandrujícího toku, který podporuje vsakování vody do půdy, zpomaluje odtok vody při povodni a její členitost napomáhá biodiverzitě.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
