Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 2. ročníku, jak lze zajímavě pracovat s vizuálními informacemi. Žáci budou pracovat s jízdním řádem, kalendářem, ale také kruhovým grafem. Uvidíme, jak uchopit zadání a vyhledávat správné odpovědi.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 5. ročníku při čtení příběhu třídit informace. Přesuňme se do poloviny minulého století a řekněme si, kdo byl sir Nicolas Winton. Přečteme si příběh o dívkách z této doby. Budeme třídit informace a zaměříme se na to, co bylo před a později. Použijeme grafický organizér ve tvaru lidského těla.
V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.
Jakým způsobem funguje přenos genů a evoluční vývoj? Co je to syntéza genů? Jak probíhá výzkum přenosu genů, jak nás to ovlivňuje? Jak se změnil pohled na evoluci od doby Darwina? O syntéze genů a přenosu genetické informace hovoří evoluční biolog Richard Dawkins.
Hlavní zdroj příjmů sociální sítě Facebook tvoří reklama cílená na konkrétního uživatele. Za tímto účelem Facebook sleduje a zaznamenává aktivitu svých uživatelů, shromažďuje informace o platbách, které na síti probíhají, informace o typu připojeného zařízení a IP adresách i aktivitách uživatelů na webech třetích stran. To vše na základě souhlasu, který Facebooku uživatelé sami udělili při zakládání účtu na této sociální síti.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Pasáž zachycuje, kde se dají zjistit informace o dluzích z jízdy načerno, a upozorňuje, proč je důležité pokuty řešit co nejdříve.
Internet nemá žádného editora, který by kontroloval jeho obsah. Proto se zde můžeme setkat s nesmysly uveřejněnými z nedbalosti nebo úmyslně. Zkrátka úplně cokoliv. Vše si pečlivě ověřujte a hlavně používejte zdravý rozum, tedy kritické myšlení.
Na internetu můžeme najít spoustu informací, ale bohužel i dezinformací. Než je přijmeme za své, je dobré si je ověřit z několika zdrojů. Pozornost je třeba věnovat zejména důvěryhodnosti webu a kontrole zdrojů, ze kterých byly informace čerpány. Pak pomůže pět základních otázek.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku porovnávat texty. Přečtěme si připravené texty. Kam bychom je umístili? Co je to inzerát? Měly dané texty něco společného? Roztřídíme, co bylo pro oba texty společné a co se vyskytovalo pouze v jednom z nich. Procvičíme si pravopis a skloňování podstatných jmen rodu mužského životného i neživotného.
Panamský průplav představuje jeden z nejkomplexnějších inženýrských projektů světa. Vede skrz 80 km dlouhý pás husté tropické džungle. Propojuje Tichý a Atlantský oceán. Je to zkratka, díky které se lodě mohou vyhnout dvoutýdenní cestě kolem jihoamerického kontinentu. Jeho výstavba a ani následná správa však nebyly vůbec jednoduché. Dnes kanálem ročně propluje 13 tisíc lodí a zaměstnává na 10 tisíc dělníků a odborníků, kteří zajišťují jeho hladký provoz. V reportáži mimo jiné uvidíme, jak taková plavba průplavem probíhá.
Pořad se věnuje tomu, jak moc je zpráva o nějaké události závislá na tom, kdo a jak o ní informuje. Popisuje, jaké jsou „fauly“ dnešních novinářů a jak přenos informace ovlivňoval samotnou zprávu v historii komunikace.
I učitelé někdy potřebují podporu a zastání. Vědí ale, kam a na koho se obrátit? A je jim tato podpora poskytována? Právě tyto otázky jsme položili několika učitelům v rámci debat, které spolu s Českou televizí pořádala Učitelská platforma po promítání vybraných dílů seriálu.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku pracovat tvořivě s informacemi z knihy Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Vydejte se s námi do Stínadel pátrat po ježkovi v kleci, hledat v křivolakých uličkách tajné informace a propojovat je dohromady. Značka: Žluté špendlíky s sebou!
Mnoho informací po nás státní správa žádá, ale můžeme my také různé informace zpětně získat? Různé instituce mají otevřená data a jejich podíl se pod tlakem veřejnosti zvětšuje. Přibližujeme se tak pomalu, ale jistě k zahraničním standardům.
Cokoliv na internetu vyhledáváme, si algoritmy pamatují, a následně nám nabízejí reklamu na související produkty. Dokážeme je zmást tím, že budeme mít zájmů hodně, nebo nás díky tomu lépe poznají? Co to jsou vlastně ty algoritmy? Podívejte se.
Současná medicína nahlíží na schizofrenii jako na poruchu zpracování informací. Jde o onemocnění s genetickým podkladem. Lékař za pomoci psychoterapeutické metody vstupuje do světa pacienta: naslouchá mu a snaží se mu zevnitř „rozbít“ jeho psychotický svět. Pořadem provází Cyril Höschl.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 5. ročníku vyhledávat informace ze dvou textů odlišného typu. Oba texty spojuje téma úklidu, ale každý na něj nahlíží trochu jinak. Zatímco báseň Bordelář od Shela Silversteina se nás snaží pobavit, druhý text nám dává návod, jak pokoj skutečně uklidit.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 4. ročníku rozlišovat fakta. Tedy to, co si můžeme, na rozdíl od domněnky či názoru, ověřit. Z textu vybíráme podstatné informace a odlišujeme je od nepodstatných.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 4. ročníku, jak zajímavě pracovat s grafickým záznamem informací. Budeme hravě pracovat s textem a poradíme si i s jízdním řádem.
Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
John Craig Venter, americký genetik a podnikatel, uveřejnil 4. září roku 2007 96 % své genetické informace. Proč je to tak významné? Série objevů, které vedly k tomuto uveřejnění, trvala a vyvíjela se celou řadu let. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak se správně stravovat? Jaké potraviny kupovat a jaké naopak vynechat, aby lidskému zdraví zbytečně neškodily? Při výběru potravin v obchodě vám pomohou informace o výživových a nutričních hodnotách, které jsou uvedeny na obalu. Podívejte se na video a vypočtěte úlohy, které jsou pro vás připraveny v pracovním listu.
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Když děti učí telka! Zkusme společně se žáky 5. ročníku zjistit, co je to statistika. A rozhodně to není nuda, jak se zpívá v úvodní písni. Naučíme se, jaký je rozdíl mezi sloupcovým a kruhovým diagramem a jak z nich vyčíst zajímavé informace. Diagramy si vytvoříme a naučíme se pokládat správné otázky.
Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 4. ročníku pracovat v matematice s daty a informacemi. V této lekci budeme data číst z tabulek a různých diagramů. Naučíme se také data sbírat za pomoci stopek a zapisovat je.
Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Biolog a teolog Marek Orko Vácha vysvětluje, v čem byly Mendelovy na první pohled banální objevy tak významné, že se dostaly do učebnic biologie po celém světě. Video dále odhaluje, jakou roli má matematika v genetice a které fenotypové znaky hrachu zkoumal Mendel ve své práci. Objasníme si i úplnou a neúplnou dominanci genů.
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
Devastace životního prostředí a znečištění ovzduší v 70. a 80. letech 20. století doléhaly na zdraví občanů tehdejšího Československa. Komunisté si uvědomovali, že selhávají v tom, co bylo jejich cílem, a sice zvyšovat kvalitu života. Režim proto záměrně lhal a zamlčoval veřejnosti informace o skutečném stavu životního prostředí, aby neposkytoval lidem argumenty, s kterými by se následně mohli proti vládnoucí straně obrátit.
Jak se klonují myši? Jak se Helena Fulková dostala do Japonska, kde se jí podařilo naklonovat první myš? Doktorka Helena Fulková hovoří o tom, co tento obor obnáší a jaký je význam a dopad klonování.
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu téměř před 30 lety. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, v řadě rozvojových zemí se ale nedodržuje. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).
K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.
Influencer je uživatel internetu, který pomocí svých příspěvků na sociálních sítích ovlivňuje chování ostatních uživatelů. Má svůj kanál na sociálních sítích, skrze který komunikuje se svými fanoušky. Kdo by jím dnes nechtěl být? Komu ale věřit a jak se pozná kvalitní influencer?
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
ChatGPT umí generovat nejen textové informace, ale i obrázky, protože má v sobě zabudovaný systém DALL-E. Také s Midjourney, napojeným na Discord, lze vytvářet kvalitní a různorodý obrazový materiál. Jak na to? To zjistíte s pořadem DVA3.
Mobilní operátoři mají detailní informace o našem pohybu. Jak dlouho je uchovávají? Komu je poskytují? Můžeme požadovat jejich smazání? Je vůbec možné odstranit data z databází? A jak ovlivní obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) velké firmy a drobné živnostníky? Na tyto a další otázky odpovídá Josef Javora z firmy GlobalSequr.
Masmédia neboli masová média jsou sdělovací prostředky, které oslovují velké množství příjemců. Řadí se mezi ně televize, noviny, rozhlas a internet. Informace, které jsou v nich uveřejněné, je potřeba vždy dobře ověřit z více zdrojů. Bulváru, dezinformacím a fake news člověk snadno naletí. Své o tom ví Sára a její rodina. Co je pravdy na tom, že v jejich městě řádí obří krvelačný králík?
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 1. ročníku při čtení hodnotit informace, které se dozvíme. K porovnávání a hodnocení získaných informací použijeme Vennův diagram.
Informace se dají použít jako zbraň a správně vedené informační operace umí ovlivnit vnímání a chování lidí. Nástrojem bývají plánované komunikační akce a kampaně, které mají za úkol jednoduše a často podprahově působit na lidské emoce a díky tomu pokřivit realitu v něčí prospěch. Příkladem z nedávné historie je např. kampaň proti vybudování amerického radaru v Brdech, na níž se dá dobře ukázat, že emoce jsou silnější než argumenty.
Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 4. ročníku, jak v textu vyhledat klíčová slova a důležité informace. Na začátku si vyluštíme, o čem příběh bude. Následně si ho společně přečteme a budeme v něm podtrhávat důležité informace. Závěrečné shrnutí proběhne pomocí klíčů.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 2. ročníku porovnávat informace. Vyzkoušíme si to na textech o bobrovi a vydře. Hledejme, co mají společného i v čem se liší, a zjištěné informace zapisujme do Vennova diagramu.
Popis zpracování archeologických nálezů vyrobených z keramiky. Pořad popisuje procesy jejich restaurování i konzervace pomocí moderních metod.
Představení moderních metod experimentální archeologie na příkladu skanzenu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Wifina v tomto díle odhalí, co jsou to dezinformace. Dezinformace je úmyslně šířená nepravdivá zpráva, která má ovlivnit názory nebo rozhodování ostatních. Tyto zprávy mohou být nebezpečné, dokonce mohou být trestným činem. V tomto díle se dozvíme, na co si máme dávat pozor.
Stručné představení známých experimentálních archeologů Thora Heyerdahla a Pavla Pavla, jejich práce a nejslavnějších pokusů v Oceánii.
Pořad popisuje, jaké způsoby navigace používali lidé v minulosti a jak zjišťují polohu v současnosti.
Když děti učí telka! Procvičme si spolu s žáky 3. ročníku vyhledávání informací v textu. V této lekci se zaměříme také na lidské vlastnosti. V úvodu nám pomůže hra s písmeny našeho jména i vyvozování vlastností podle obrázku.
Jak líbání vzniklo? Líbání se zdá být tou nejjednodušší věcí na světě. Dokud k němu nepustíte vědce. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 1. ročníku pracovat s daty a orientovat se v tabulce. Tentokrát se přesuneme do cukrárny u Haničky, kde budeme evidovat do tabulky nanuky, kornouty i několik druhů zmrzlin. Zamyslíme se nad zapeklitými matematickými otázkami a také zkusíme doplnit označení sloupečků i řádků do připravené tabulky.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Komerční softwarové firmy si svoje know how pečlivě chrání. Opakem jsou Open Source projekty, které se šíří zdarma, jejich zdrojové kódy jsou veřejné a může je opravovat kdokoliv. Typickým příkladem je operační systém Linux. Věděli jste, že chyby bývají v Open Source programech opraveny rychleji než v těch komerčních? Je to právě díky velmi široké komunitě vývojářů, která se na testování a rozvoji těchto programů podílí.
„Ochromit nemocnici by dokázal i šikovný žák základní školy,“ říká v rozhovoru o digitální bezpečnosti expert Miroslav Lujka. Umí stát ochránit svá citlivá data? Jaké jsou tři druhy motivace hackerů a jak se jim bránit? Zhlédněte zajímavý rozhovor s odborníkem na téma kybernetické bezpečnosti a hackingu.
Vyděračský software WannaCry v květnu 2017 pronikl do čtvrt milionu počítačů a zašifroval uživatelům data. Mezi postiženými společnostmi byla i Deutsche Bahn, Telefonica, FedEx, Hitachi nebo Renault. Jednalo se o největší ransomwarový útok v historii. Útočníky se nepodařilo vypátrat.
Máte špiona v telefonu? Že nevíte? Vydejme se společně do Datové Lhoty a objevme nebezpečí, která mohou přinášet aplikace. Povolit přístup? Ano! A špion už je v telefonu! Kluci nám poradí, jak se ho zbavit, tak nemeškejme a pospěšme si!
Kolik místa je ve vašem počítači nebo v mobilním telefonu? Málo? Tak to bude potřeba trocha organizace. Kluci z Datové Lhoty nám poradí, jak si vše zorganizovat a uvolnit si místo ve svém počítači nebo mobilním telefonu. Tak a teď už se nám tam vejde i třeba nějaká nová hra!
Jak geny řídí vývoj embryí? Jak probíhá genetický výzkum na octomilkách? V čem jsou tyto mušky unikátní pokusná zvířata? Eric Wieschaus, vývojový biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství hovoří o svém výzkumu.
Informační, kybernetická, hybridní válka – to vše jsou víceméně synonymní označení pro způsoby, jakými se v současné době realizují konflikty na úrovni států. Počátky principu informační války, tedy v podstatě jak zvítězit nad nepřítelem bez boje, lze vysledovat až do starověku. Jednotlivé nástroje informační války jsou však v současnosti díky pokročilým technologiím na zcela jiné úrovni. Stěžejními pojmy jsou dnes především dezinformace, hoax, fake news a deepfakes.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku orientovat v časových údajích. Pokusíme se utřídit svoje znalosti a zařadíme si je do určitého systému. Budeme číst časové údaje na různých měřidlech času. Některá jsou zcela běžná, jiná zase téměř nepoužíváme. Přehled bychom o nich ale mít měli.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 2. ročníku z daného textu posoudit, co se vlastně stalo. Čtenému lépe porozumíme, když si dokážeme vhodně položit otázky. Najít na ně odpovědi mnohdy není jednoduché, někdy je musíme hledat i „mezi řádky“.
S odborníkem na genetiku plodin o tom, jak nasytit stále rostoucí lidskou populaci. Proč už nestačí konvenční hnojení a které plodiny jsou nadějí do budoucna? Co má společného rostlinná genetika a problémy s hladověním? Proč se šlechtí rostliny? A jsou geneticky modifikované rostliny skutečně zlo? O potravinách budoucnosti hovoří rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.
Pořad o tom, jaké služby nabídne navigační systém Galileo a jaké je jeho praktické využití v letecké dopravě, na železnici, v precizním zemědělství, záchranných složkách a veřejně regulovaných službách.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky rozlišovat mezi informacemi, které se dají získat z obrázků a informacemi, které vyplývají ze slov v textu. Zaměříme se při tom na oblékání a činnosti podle toho, jaké je počasí. Budeme pracovat s knížkou Joska jede na jih.
Dezinformační weby používají ve svých zprávách různé manipulativní techniky, které u čtenářů zajistí vyvolání požadované reakce. Pořad ukazuje, že s manipulativními technikami se však můžeme setkat i u tradičních zpravodajských médií.
V České republice existují některé vzdělávací iniciativy zabývající se mediální gramotností. Jedna z nich – Zvolsi.info – se zaměřuje především na osvětu mládeže ohledně šíření dezinformací.
Pasáž vysvětluje pojem troll a upozorňuje, že existují i trollí farmy, kde tito narušovatelé a ovlivňovatelé internetových diskuzí působí hromadně.
Dezinformace hrají důležitou roli v informační válce. Člověku, který je jim dlouhodobě vystaven a zároveň není dostatečně poučený a odolný, vkládají do vědomí škodlivé obrazy a názory, a to často ve prospěch cizí mocnosti. K šíření dezinformací se dnes v hojné míře využívají sociální sítě, především Facebook. V čem konkrétně spočívá hrozba a zneužitelnost sociálních sítí? Na to odpoví datový analytik František Vrabel.
Takhle tedy ne, soudruzi! Kdo ovlivňoval Československou televizi v 70. a 80. letech 20. století? A proč se například v lednu 1969 nemohly vysílat filmy, ve kterých byly záběry s ohněm? Video odpoví nejen na tyto otázky, ale poodhalí další zajímavosti z televizního světa své doby.
Cílené šíření falešných zpráv může u veřejnosti vyvolat apatii k politickému dění i pocit ohrožení bezpečnosti. Pořad ukazuje, že velké dezinformační kampaně jsou dokonce schopny ovlivnit politickou situaci.
Dějiny se dají v informační válce snadno zneužít. Jednak má většina společnosti jen základní znalost historie a jednak důležité historické události a pojmy často automaticky spouštějí v mysli buď pozitivní, nebo negativní asociace, bez ohledu na to, co je pravda. S dějinami v tomto smyslu často pracují např. politici. Stejně tak politici rádi používají dělení na „my“ a „oni“, což je základní princip války a vůbec jakéhokoli konfliktu. Proto se také informační válce říká válka.
Vysvětlení, k čemu slouží tematické (statistické) mapy a jaký je rozdíl mezi kartogramem a kartodiagramem.
Pořad vysvětluje, jaké výhody přináší využití GPS v precizní zemědělské výrobě.
Pasáž pořadu FUTURO s názvem Digitální machři nám představí pestrou škálu využívání digitálních technologií. Podíváme se například na začátky natáčení filmových triků i na ty současné. Napadlo vás někdy, jak je možné, že filmový hrdina skočí ze střechy na střechu a nemá ani škrábnutí? Jak se dělí filmové triky? A jak mohou technologie pomáhat v boji proti šikaně? Co všechno umí digitalizace? To všechno si ukážeme.
Rozhovor s mladým vědcem Tomášem Mikolovem, který se zabývá použitím neuronových sítí pro rozpoznávání lidské řeči a strojový překlad. Podílel se také na výrazném vylepšení Google překladače. Vědec vysvětluje svoji práci na modelu, kdy na slovo z obecného jazyka pohlíží jako na vektor z mnohadimenzionálního prostoru a zkoumá použití matematických prostředků při počítačovém zpracování přirozeného jazyka. Na úvod (5:28) je vysvětlen pojem obecná (silná) umělá inteligence, která je použitelná na více různých typů úloh. V rozhovoru se pracuje s pojmy neuronová síť, strojové učení a dalšími z oblasti matematiky a umělé inteligence. Mikolov vysvětluje, že jazyk a matematika k sobě mají velmi blízko. Jeho cílem je vyvinout počítač, který se umí učit stejně jako člověk. Ve střední pasáži (19:55) Tomáš Mikolov zmiňuje své důvody k odchodu do zahraničí a následně své zkušenosti z práce na americké univerzitě, ve firmách Google a Facebook a svůj názor na sběr dat pro jejich následné využití v cílené reklamě a známé kauze Cambridge Analytica. V závěrečné pasáži (42:40) jsou diskutovány obecné otázky umělé inteligence, jako například vývoj komplexních modelů, propojení evoluce člověka a vývoje umělé inteligence i hrozba jejího zneužití. Měli bychom se umělé inteligence bát?
Ondra jede s rodiči na dovolenou do Portugalska! A tak je potřeba rychle najít všechny informace. V tomto videu Ondra naučí svou tetu správně vyhledávat na internetu, používat klíčová slova a vyhledávací operátory. A místo tištěného slovníku si připraví online překladač. Uvidíme, jak jeho dovolená dopadne!
Dne 17. dubna 2021 prohlásil premiér Andrej Babiš na mimořádné tiskové konferenci, že existuje důvodné podezření, že za výbuchem českých muničních skladů u obce Vrbětice mohla být aktivita ruské zpravodajské služby GRU. Po tomto oznámení se na internetu okamžitě objevilo velké množství konspiračních teorií a dezinformací, jejichž cílem bylo zlehčování incidentu a vyvolání chaosu. O dezinformacích, které může využívat cizí stát jako nástroj své propagandy, používaných metodách a možnostech obrany proti nim hovoří politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Seznámí nás s tím, v čem jsou si dezinformační taktiky podobné a kdo za nimi nejspíš stojí. Co dezinformátorům nejvíc nahrává?
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svoboda přinesla změny i v oblasti médií. Sdělovací prostředky, které dříve podléhaly státní kontrole, se vypracovaly do podoby běžné v ostatních demokratických zemích. Kromě toho se ale objevil nový, celosvětový fenomén: sociální sítě. Původní bohulibý záměr se však stále více zneužívá k manipulaci. Chyba ale není v samotných sítích, ty jsou jen nástrojem.
Sociální sítě a různé aplikace v podstatě vlastní veškerý obsah, kterým je plníte. Takže pozor na to, kde všude se může vaše fotka objevit. Dnes je na míru i reklama. Čím více informací o sobě poskytnete, tím cílenější je reklama. A pak jsou tady cookies. Jak fungují?
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Implantovaný čip do mozku by měl v budoucnu pomoci lidem s omezenými tělesnými schopnostmi s obnovou hybnosti a navrácením komunikace. Elon Musk plánuje využití čipů i u zdravých lidí k vylepšování jejich schopností, s tím jsou však spojena mnohá rizika.
Pořad ukazuje, že v posledních letech vzniká v Česku velké množství dezinformačních webů a přibližuje jejich cíle.
Mnoho českých dezinformačních webů je označováno jako prokremelské. Pořad vysvětluje, proč a kdo za nimi vlastně stojí, a ptá se, co je jejich cílem.
Chytré město myslí na to, aby se v něm žilo dobře každému bez rozdílu. V tomto díle pořadu FUTURO se podíváme, jak se v takovém městě žije obyvatelům, protože chytré město potřebuje chytré lidi, není jen o technologiích. A s čím vším mohou moderní technologie chytrému městu pomoci? Víte, jak možná bude vypadat město za 50 let? A jakou roli v něm bude hrát příroda?
Jak vypadá žebříček aplikací, které o nás, uživatelích, ukládají nejvíce dat? Kralují mu sociální sítě? Ve videu najdete nejen takový žebříček, ale také například vysvětlení procesu a rizik prolínání dat ze sociálních sítí a fungování států.
Celé 4 miliardy lidí někdy použily vyhledávač Google, miliardy lidí mají účty na sociálních sítích. To jsou studnice našich dat, která my sdílíme a společnosti sbírají. Ve videu si poodhalíme, jak vzniká personalizovaný obsah, anebo třeba to, co o vás na základě vaší aktivity algoritmy Google ví.
O riziku sdílení osobních informací na internetu a řešení kyberšikany hovoří Michaela Svatošová, koordinátorka projektu Stop kyberšikaně. Jaký je rozdíl v chování mužů a žen ve virtuálním prostředí a s jakými projevy šikany se v něm setkávají? Jakou roli v ní hrají sociální sítě? Proč není dobré se spoléhat na virtuální vztahy? Ukázka je tlumočena do znakového jazyka.
Pasáž ukazuje, jakým způsobem může široká veřejnost pomoci s mapováním neprozkoumaných oblastí světa.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Sociální sítě se v posledních letech stávají nejen komunikačním prostředkem, ale také stále mocnějším politickým nástrojem sloužícím k manipulaci a ovlivňování veřejného mínění. Často narážíme také na pojem hybridní válka, který sice není nový, ale s nástupem internetu získal zcela nový rozměr.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
