portály České televize
menu

Často hledáte:

přijímací zkoušky česká literatura hudební skladatel přijímačky český jazyk

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: genetická informace

Vše (21)
Videa (17)
Okruhy (0)
Náměty (0)
Pracovní listy (4)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

17 videí
Mamutí genetická informace
04:30

Mamutí genetická informace

Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
O syntéze genů a přenosu genetické informace
11:51

O syntéze genů a přenosu genetické informace

Jakým způsobem funguje přenos genů a evoluční vývoj? Co je to syntéza genů? Jak probíhá výzkum přenosu genů, jak nás to ovlivňuje? Jak se změnil pohled na evoluci od doby Darwina? O syntéze genů a přenosu genetické informace hovoří evoluční biolog Richard Dawkins.
Sekvence lidského genomu
04:33

Sekvence lidského genomu

John Craig Venter, americký genetik a podnikatel, uveřejnil 4. září roku 2007 96 % své genetické informace. Proč je to tak významné? Série objevů, které vedly k tomuto uveřejnění, trvala a vyvíjela se celou řadu let. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Mutace DNA
25:25

Mutace DNA

Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Rostliny a reakce na světlo
07:00

Rostliny a reakce na světlo

Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.
Vzkříšení retroviru
04:30

Vzkříšení retroviru

Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Mapování lidského rodu
04:20

Mapování lidského rodu

Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
PL
Nekovalentní interakce
07:32

Nekovalentní interakce

K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.

Klady a zápory čtení DNA
04:20

Klady a zápory čtení DNA

Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
PL
Pokus: Izolace DNA z banánu
04:22

Pokus: Izolace DNA z banánu

Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.

Mendelovy objevy principů dědičnosti
02:46

Mendelovy objevy principů dědičnosti

Biolog a teolog Marek Orko Vácha vysvětluje, v čem byly Mendelovy na první pohled banální objevy tak významné, že se dostaly do učebnic biologie po celém světě. Video dále odhaluje, jakou roli má matematika v genetice a které fenotypové znaky hrachu zkoumal Mendel ve své práci. Objasníme si i úplnou a neúplnou dominanci genů.
O genetickém výzkumu s nositelem Nobelovy ceny
13:01

O genetickém výzkumu s nositelem Nobelovy ceny

Jak geny řídí vývoj embryí? Jak probíhá genetický výzkum na octomilkách? V čem jsou tyto mušky unikátní pokusná zvířata? Eric Wieschaus, vývojový biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství hovoří o svém výzkumu.
O klonování myší s doktorkou Helenou Fulkovou
09:17

O klonování myší s doktorkou Helenou Fulkovou

Jak se klonují myši? Jak se Helena Fulková dostala do Japonska, kde se jí podařilo naklonovat první myš? Doktorka Helena Fulková hovoří o tom, co tento obor obnáší a jaký je význam a dopad klonování.
Mendelovo řešení Darwinovy evoluční teorie
02:15

Mendelovo řešení Darwinovy evoluční teorie

Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.

Genetická archeologie
07:36

Genetická archeologie

Moderní technologie a znalost práce s DNA nám umožňují získat o našich předcích, ale i o nás samých daleko více informací než jen o přímém příbuzenství. Jak se sestavuje genetický profil stovky let mrtvého člověka?
Schizofrenie jako porucha zpracování informací
03:02

Schizofrenie jako porucha zpracování informací

Současná medicína nahlíží na schizofrenii jako na poruchu zpracování informací. Jde o onemocnění s genetickým podkladem. Lékař za pomoci psychoterapeutické metody vstupuje do světa pacienta: naslouchá mu a snaží se mu zevnitř „rozbít“ jeho psychotický svět. Pořadem provází Cyril Höschl.
Vývoj lidského druhu
04:45

Vývoj lidského druhu

Odhady říkají, že nás před deseti tisíci lety bylo na Zemi asi tak 5 miliónů. Dnes je nás lidí tady 6,5 miliardy. Vědci dosud mlčky předpokládali, že se nejen za těchto posledních deset tisíc let, ale za posledních sto až dvě stě tisíc let od doby, kdy se náš druh objevil někde ve východní Africe, biologicky neměnil. Ještě se zjistilo, že se genetická informace vyvíjí. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání