Podle Jaroslava Pinkase, hlavního autora učebnice Soudobé dějiny, je cílem badatelsky orientované výuky dějepisu pokládat otázky tak, aby na ně žáci hledali odpovědi v pramenech a aby sami další otázky kladli. Aby žáci byli schopni nejen reflexe a zapamatování příběhu, ale aby si uvědomili pluralitu dějin. Protože na dějiny neexistuje jen jeden pohled. Co je to badatelská otázka? A proč jsou důležité pro badatelskou metodu emoce? Podívejte se na ukázku a poznamenejte si, s čím souhlasíte, s čím ne a proč.
Lektor a středoškolský pedagog Jan Dušek poradí, jaké jsou cesty, aby úroveň dějepisu, zejména vyučování novodobých dějin, byla lepší.
Britský král Karel III. byl ve Westminsterském opatství před zraky celého světa korunován 6. května 2023. Krátce předtím byly králi, který seděl na sedm set let starém dubovém trůnu, předány symboly jako meč, žezlo a jablko. Jak slavnostní událost vypadala? Podívejte se.
Pasáž popisuje proces s Janem Husem v Kostnici tak, jak mohl vypadat. Ukazuje jeho snahu o teologickou diskuzi a neochotu odvolat bludy, které mu byly na koncilu předloženy, což vedlo k tomu, že ho koncil jako kacíře odsoudil.
Přednáška věnovaná Národnímu divadlu pojednává o souvislosti této slavné kulturní památky s naším vzpomínáním, naší pamětí. Kamil Činátl interpretuje texty Karla Sladkovského a Františka Palackého, jež byly předneseny při zakládání Národního divadla. Také představuje symboliku základních kamenů a hovoří o vzpomínkové funkci, kterou Národní divadlo plnilo a zřejmě stále plní. Vysvětluje, že požár Národního divadla, národní tragédie a důležitá událost v české kultuře, způsobil, že národ zesílil a posílil.
Tomáš Jan Pešina z Čechorodu byl katolický duchovní, dějepisec a spisovatel. Je pokládán za otce moravského dějepisectví. Napsal mimo jiné díla Mars Moravicus a Moravopis. Jeho blízkým přítelem byl Bohuslav Balbín, který svůj spis Obrana jazyka slovanského, zvláště českého Tomáši Janu Pešinovi z Čechorodu věnoval. O Pešinovi zasvěceně hovoří historik Petr Charvát.
Eduard Štorch proslul nejen svým románem Lovci mamutů, ale i svojí pedagogickou činností. Přesto se nelíbil žádnému z režimů, ve kterých žil. Jaký byl ale učitel? Které didaktické metody mu byly vlastní? Čím si získával své žáky? O této významné osobnosti související s výukou a popularizací pravěku diskutují historici v pořadu Historie.cs.
Pojďme společně nahlédnout do života velkého ilustrátora Zdeňka Buriana. Burianovy obrázky můžete znát z učebnic přírodopisu a dějepisu či knih Eduarda Štorcha. Ilustroval také román Jaroslava Foglara Hoši od Bobří řeky. Ve Štramberku najdete Burianovo muzeum.
Zikmund Winter byl jako kulturní historik, archivář, učitel dějepisu, autor historických próz a odborných publikací o české historii 16.–17. století významnou osobností české literatury 19. a počátku 20. století. Jeho život, dílo i vztah k historii rozebírají hosté pořadu Historický magazín.
Zhlédněte pořad o vlivu Pierra de Rosiéres, z něhož se později stal papež Klement VI., na Karla IV. Vypráví o tom, jaký měl tento fascinující muž význam pro formování Karlovy politické filozofie. Zasvětil ho i do filozofie Tomáše Akvinského, což mělo na budoucího panovníka velký vliv.
Pořad přibližuje proces i samotný rituál korunovace Karla IV. českým králem, dobový korunovační řád, svatováclavskou korunu a její historickou i náboženskou symboliku. Šlo o rituál velmi promyšlený a na svou dobu velmi troufalý. To vše vidíme na svatováclavské koruně, která nepatří nikomu, jen bohu.
Pasáž přibližuje, jaký byl vztah Karla IV. k německým zemím (říši) a konkrétně k Norimberku. Je zde také popsán pogrom na norimberské Židy a postoj Karla IV. k němu. Byl Karel IV. otcem, nebo spíš otčímem vlasti?
Pasáž se věnuje hilsneriádě, především pak reakci žalobce Schindlera na Masarykův spis „Nutnost revidovati proces polenský“. Hodnotí vliv a dopad T. G. Masaryka na proces.
Pořad ukazuje přijetí bratrů Konstantina a Metoděje na Velehradě a naznačuje problematický vztah s franckými kněžími. Dále přibližuje jejich úspěšnou misijní činnost.
Pasáž zachycuje disputaci Konstantina a Metoděje u papeže Hadriána II. v Římě roku 868. Bratrům se dostalo velkolepého přijetí. Předali papeži ostatky sv. Klimenta a on uznal slovanský jazyk za bohoslužebný. Navíc zde proběhlo vysvěcení jejich žáků na kněze.
Pořad o tom, jak T. G. Masaryk hodnotil události po vypuknutí první světové války před tím, než odjel do zahraničí. Ukazuje, jak zadával úkoly svým spolupracovníkům a jak určil Edvarda Beneše jako svého nástupce.
T. G. Masaryk líčí svoji vizi politiky a Evropy před britskými politiky a je konfrontován s britským pohledem reprezentovaným Davidem Lloydem Georgem.
Tisíc let soužití Čechů a Němců na jednom území pomalu končí. Debata Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche ze září roku 1941 ukazuje, že vypořádání s Němci bude muset být, v důsledku krutých válečných událostí, daleko razantnější, než se původně domlouvali.
Edvard Beneš obdržel 21. září od Francie a Velké Británie ultimátum o postoupení části českých území Německu. Video se zaměřuje na Benešovo vnímání těchto událostí i nejednotné postoje generálů. Scéna otevírá problém politické zodpovědnosti a hranic politického jednání.
Rozbor vojenské situace před druhou světovou válkou náčelníkem generálního štábu gen. Krejčím, který líčí i začátky budování armády po roce 1918 i možnou strategii Německa při útoku na ČSR.
V ukázce ze seriálu české století prezident Edvard Beneš v rozhovoru se špičkami československé armády rozebírá možnosti republiky po případném odmítnutí mnichovské dohody. Výsledkem rozboru mezinárodní situace je rozhodnutí o jejím přijetí. Pasáž ukazuje i frustraci armádních představitelů, kteří byli odhodláni republiku bránit, ovšem v nastalé situaci by vojenská obrana byla prakticky sebevraždou.
Ukázka přibližuje postoje jednotlivých aktérů únorové politické krize v roce 1948. Věnuje se jak straně demokratické, tak názorům tehdejších komunistických politiků.
Pasáž o krizi a komunistickém převratu v roce 1948. Klement Gottwald v něm vysvětluje Slánskému svoji motivaci a motivaci jednání komunistů po roce 1945, a zejména v únoru 1948. Odpovídá i na otázku Zápotockého, zda se bojí Stalina.
Edvard Beneš v tomto pořadu hledá odpověď na otázku, kde se stala chyba a proč došlo k situaci, v níž se ocitl v únoru 1948. Hodnotí sám sebe a svoji politickou kariéru.
Pořad krátce vysvětluje, co to byly sovětské gulagy neboli koncentrační vězeňské tábory a jak a proč tato zařízení vůbec vznikla. K čemu sloužila a jaké problémy měla řešit. Co vlastně znamená zkratka gulag? Jaké byly kruté osudy odsouzených?
Vzpomínky komunisty Karla Vaše, který byl za nelegální přechod hranic do Sovětského svazu zatčen a na tři roky odsouzen k pobytu v koncentračním táboře gulag. Tady v té době umíral každý 4 vězeň hlady. V gulazích však pobývalo Čechoslováků více.
Pořad ukazuje zrod československé jednotky v Sovětském svazu. Zmiňuje, jak Sovětský svaz udělil amnestii československým vězňům v gulagu a jak probíhal jejich příchod do jednotky, včetně politizace komunisty.
Pořad ukazuje, jaké byly varianty pokračování Československa z pozice české a slovenské strany ve vzpomínkách tehdejších aktérů. Zmiňuje otázky, které tenkrát vyvstaly: federace, nebo konfederace? Bude existovat Československo, nebo se rozpadne?
Politolog Daniel Kroupa hodnotí vývoj České republiky a Slovenské republiky po rozdělení s odstupem dvaceti let.
Stručné vysvětlení skandálu kolem financování strany ODS a pád vlády premiéra Václava Klause.
Pořad ukazuje Karla IV. jako zakladatele českého vinařství. Za základní nařízení, které císař vydal a díky němuž vše započalo, je uváděno privilegium o vysazování vinic v královských městech z roku 1358.
Pasáž přibližuje Brno v době, kdy zde Karel IV. a jeho manželka Blanka z Valois pobývali a Karel IV. v Brně vykonával funkci markraběte moravského.
Pořad pojednává o založení prvního vysokého učení v Praze – Karlovy univerzity. Popisuje její nejstarší dějiny, zakládající listiny, univerzitní fakulty a insignie univerzity.
Pořad popisuje stavbu hradu Karlštejn a jeho architekturu. Zvláštní prostor je věnován kapli svatého Kříže, její výzdobě a funkci.
Pořad popisuje situaci v Čechách po návratu Karla IV. z Francie, kdy většina královských statků byla zastavena šlechtě a Karel IV. je musel postupně vykoupit. Jako ukázka slouží osud dříve hradu, dnes zámku Zbiroh.
Pořad vysvětluje strategický význam Českých Budějovic pro českého panovníka Karla IV.: staly se jeho opěrným bodem proti ambiciózním Rožmberkům.
Pasáž přibližuje okolnosti smrti Karla IV. a popisuje, co se dělo s jeho tělem po smrti až do pohřbu v katedrále sv. Víta. Líčí také průběh pohřebního obřadu.
Pořad vypráví o pohřbu císaře Karla IV. ve svatovítské katedrále a hledá místo jeho posledního odpočinku: královskou hrobku. Přináší také mnoho detailů o smrti ve středověku.
Video zachycuje historii založení starověkého Říma podle antického mýtu i podle historických a archeologických reálií. Popisuje jeho rozmach, včetně soupeření o moc s Kartágem.
Pasáž pojednává o stavbě bronzové sochy starověkého řeckého boha Hélia, které se říkalo Kolos rhodský a jež byla jedním ze sedmi divů antického světa.
Video zachycuje historii Řádu maltézských rytířů neboli johanitů na ostrově Rhodu, vytvoření jejich suverénního státu a boje s Turky.
Pasáž popisuje osobnost následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, včetně jeho soukromého života a vztahu s Žofií Chotkovou. Obsahuje také záběry ze zámku Konopiště.
Video stručně přibližuje dobu na dvoře císaře Rudolfa II. Uvede nás do situace, kdy se v Praze setkávají Tycho Brahe a Johannes Kepler. Astronomie, ale i alchymie zažívají dobu mimořádného rozkvětu.
Pořad ukazuje život renesančního šlechtice a přírodovědce Tadeáše Hájka z Hájku a líčí dobu, ve které žil. Součástí jsou také ukázky a citace z jeho literárního díla.
Pořad přibližuje život autora prvního českého herbáře Pietra Andrey Mattioliho. Přináší jeho životopis a zařazení do historického kontextu doby, představuje význam jeho díla, včetně ukázek.
Stručné shrnutí okolností volby římského císaře Ferdinanda I. Habsburského na český trůn.
Vyprávění o pražském politikovi a právníkovi Sixtovi z Ottersdorfu, o jeho životě, vlivu a díle, včetně zasazení do historického kontextu jeho doby za vlády Ferdinanda I. Habsburského.
Vyprávění o událostech, které se odehrály v době vlády císaře Ferdinanda I. Habsburského, včetně povstání v letech 1546–1547.
Pasáž zachycuje důvody stavby hradu Kašperk: obrana země na západní hranici, jako strážní hrad a ochrana významné obchodní cesty, která vedla přes toto území.
Ukázka popisuje způsoby vytyčení státních hranic v lucemburské době. Zemská hranice v této době nebyla pevná, důležitou roli při ostraze západní hranice hráli Chodové, v určitém území například i takzvaní hamerníci.
Pasáž zachycuje záměr Karla IV. propojit dvě významná obchodní centra s Prahou a ukazuje, jak Karel IV. rozvíjel obchodní cesty, které vedly přes český stát. Vysvětluje, co se přepravovalo ve kterém ročním období a jak takové cesty vypadaly.
Pasáž zachycuje historii vzniku olympijských her na základě mýtu o Héraklovi, synovi Dia a smrtelné ženy.
Pasáž vypráví o invazi Peršanů do Řecka a nejdůležitější bitvě konfliktu. Popisuje důsledky vítězství Řeků nad Peršany a jeho význam pro evropskou civilizaci.
Pořad zachycuje okolnosti vzniku Apollonovy delfské věštírny a věnuje se jejímu postavení ve starověkém Řecku.
Pořad sleduje historii Korintského průplavu a města Korint, které díky své poloze předčilo ostatní řecká města své doby.
Pořad mapuje význam starověké Kréty pro evropskou civilizaci a popisuje palác v Knóssu z hlediska mytologie i archeologie.
Pořad zachycuje historii antického města Pergamon, které dnes leží v Turecku. Popisuje místní známou knihovnu i amfiteátr.
Pořad se věnuje mýtu o trojské válce. Rozebírá důkazy a odhaduje pravděpodobnost, zda se tento konflikt skutečně odehrál.
Pořad zachycuje systém spartského společenského zřízení a podrobně popisuje bitvy u Thermopyl a Salamíny – rozhodující konflikty řecko-perských válek.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Popis zpracování archeologických nálezů vyrobených z keramiky. Pořad popisuje procesy jejich restaurování i konzervace pomocí moderních metod.
Představení moderních metod experimentální archeologie na příkladu skanzenu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Stručné představení známých experimentálních archeologů Thora Heyerdahla a Pavla Pavla, jejich práce a nejslavnějších pokusů v Oceánii.
Pořad seznamuje se základními údaji, parametry a stavbou Karlova mostu a srovnává ho s jeho předchůdcem – Juditiným mostem.
Pořad ukazuje proces stavby Karlova mostu od středověké techniky stavby a popisu práce v kamenické dílně až po práci tesařů a dalších dobových expertů na stavebnictví.
Pořad se věnuje vztahu Karla IV. k víře. Ukazuje ho jako velmi zbožného člověka, který za nejvyšší moc na Zemi považoval Ježíše Krista. Vycházel přitom z odkazu sv. Václava a sv. Augustina.
Pasáž popisuje situaci v českém pohraničí v roce 1918, kdy německé obyvatelstvo protestovalo proti připojení Sudet k samostatnému Československu.
Pasáž zachycuje osudy dětí habsburského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, na kterého byl roku 1914 spáchán sarajevský atentát.
Citace ze Zbraslavské kroniky zachycují nástup rodu Lucemburků na český trůn.
Pořad zachycuje důvody a význam svolání kostnického koncilu, dále se zmiňuje o odstranění papežského schizmatu a slyšení Jana Husa.
Pořad zachycuje mládí mistra Jana Husa, jeho studia na univerzitě a vysvěcení na kněze, v pasáži jsou obsaženy i ukázky z jeho kázání.
Pořad popisuje, kdo všechno se zúčastnil koncilu v Kostnici. Ukazuje, že se nejednalo pouze o záležitost církevní a politickou, ale i společenskou.
Pasáž zachycuje průběh věznění mistra Jana Husa a zachycuje zvláštní vztah, který si vytvořil se svým žalářníkem, bývalým inkvizitorem Robertem Thaliem.
Video ukazuje chaos vzniklý na koncilu v Kostnici po útěku papeže a následnou změnu směru jednání koncilu vůči osobě Jana Husa.
Pořad ukazuje poslední chvíle a myšlenky mistra Jana Husa před popravou v roce 1415, připomíná jeho boj za pravdu a jeho historický i etický odkaz pro současnost.
Rozhovor Klementa Gottwalda a Rudolfa Slánského o hledání vnitřního nepřítele v KSČ, strachu a vzájemném podezírání.
Pasáž o roli sovětských poradců v procesech 50. let 20. století. Poradci v ní vysvětlují Gottwaldovi, Slánskému a Zápotockému své postupy při vyšetřování třídního nepřítele.
František Kriegel vysvětluje prezidentovi Ludvíku Svobodovi, proč jako jediný z československé delegace odmítá podepsat Moskevský protokol – dokument, který shrnuje výsledek jednání mezi SSSR a ČSSR probíhajícího po sovětské invazi ze srpna 1968.
Pořad ukazuje události po podpisu Moskevského protokolu: všichni slaví, Alexander Dubček se ptá Leonida Brežněva na osud Františka Kriegela, který jako jediný z československé delegace protokol nepodepsal.
Václav Havel a Pavel Kohout diskutují po procesu s kapelou The Plastic People of the Universe o vzniku Charty 77.
Exministr zahraničí z roku 1968 Jiří Hájek vysvětluje Václavu Havlovi důsledky podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Řeší i možnosti spolupráce disentu s bývalými komunisty a dalšími opozičními skupinami při tvorbě dokumentu později známého jako Charta 77.
Závěrečná debata po vzniku dokumentu Charty 77, kde se řeší, jak sehnat dostatek podpisů významných osobností a jak následně předat tento dokument do zahraničí.
Jednání Občanského fóra s předsedou federální vlády Ladislavem Adamcem o jeho demisi a kandidatuře na post prezidenta. Při následném jednání v Laterně Magice poprvé zazní úvaha o kandidatuře Václava Havla.
Nový premiér československé vlády Marián Čalfa na jednání mezi čtyřma očima vysvětluje Václavu Havlovi, jak zařídí, aby ho „komunistické“ Federální shromáždění zvolilo prezidentem.
Poradce ministra financí Václava Klause Tomáš Ježek na setkání českých ekonomů na zámku v Kolodějích vysvětluje privatizaci a směřování české ekonomiky k tržnímu systému a kapitalismu.
Ministr financí Václav Klaus vysvětluje na tiskové konferenci privatizaci, zejména tu kupónovou. Dále objasňuje otázku tzv. „špinavých peněz“.
Václav Havel s manželkou Olgou sledují vyhlášení výsledků voleb v roce 1992 a komentují je. Václav Havel na pozadí vyjádření vítězů reflektuje rozpad státu, jemuž nedokázal zabránit.
Pořad zachycuje způsob volby římského krále, pozadí diplomatického vyjednávání a složitý vztah mezi Janem Lucemburským a jeho synem Karlem IV.
Ukázka seznamuje s tzv. manskou soustavou, která ve 14. století zaručovala běžný provoz hradu i bez přítomnosti majitele. Navíc ukazuje i některé věci běžné potřeby používané v době Karla IV.
Video ukazuje zásluhu Karla IV. o výstavbu chrámu Panny Marie Sněžné, kde byl korunován na českého krále. Pasáž také popisuje architektonický vývoj chrámu.
Pasáž popisuje vydání tzv. Dekretu kutnohorského Václavem IV., kterým se změnil poměr hlasů při rozhodování na pražské univerzitě ve prospěch českého národa.
Pasáž popisuje odpor proti odpustkům vyhlášeným papežem Janem XXIII. v roce 1412, v období trojpapežství. Odpor inicioval v Praze Jan Hus a jeho stoupenci.
Pasáž popisuje rozhodování Jana Husa, jestli má jet na koncil do Kostnice, k čemuž ho vyzval Zikmund Lucemburský. Ukazuje jeho příjezd do Kostnice.
Pasáž popisuje vyhlášení klatby papežem Janem XXIII. nad Husem a nade všemi, kteří se s ním stýkali. Hus měl být souzen a Betlémská kaple zbořena. Hus poté opustil Prahu.
Pohled na bezstarostný život Marie Terezie v Toskánsku v okamžiku, kdy se dozvídá o smrti svého otce Karla VI. a svém nástupnictví na trůn. Zároveň se dozvídáme o podnikatelských záměrech jejího manžela Františka Lotrinského, který byl velmi úspěšným podnikatelem v textilních manufakturách.
Pohled na mladičkou Marii Terezii po nástupu na trůn, kdy se musela vyrovnávat s nepřátelstvím Pruska, Francie a Bavorska a bojovat za uznání Pragmatické sankce.
12 694
704
4 228
1 178
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.