01:08
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Není to omyl? Je hrách skutečně silák? Udělejme si jednoduchý pokus. Připravte si hrách, sádru, průhledný kelímek a vodu. Podívejte se na video, postupujte podle něj a pak se budou dít věci!
Králíka k nám přivezli mniši ve 13. století z Německa, protože chtěli mít vždy po ruce chutné maso. Tomu, který jim unikl a dostal se do volné přírody, říkáme králík divoký. Myxomatóza je nemoc, která je málem vyhubila. Naštěstí jsou tu myslivci.
Že kráva mléko dává, to asi všichni víme. Ale co všechno to obnáší a jaké další výrobky se dají z kravského mléka udělat? Zavítáme na kravskou farmu a na všechno se podíváme. Věděli jste, že na dojení jsou speciálně zkonstruovaní roboti? A v jaké zemi mají krávy práva a svobodu srovnatelné s lidmi?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
Ve špatně přístupných oblastech je pastva jedinou možností, jak se starat o zeleň. Tento způsob údržby zeleně je navíc ekologický a pomáhá samotné přírodě. Víte, že stáda ovcí můžete potkat i ve městech, třeba v Praze? Proč je pastva pro přírodu dobrá a kde všude můžete stáda ovcí či koz potkat, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.