02:49
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Břetislav byl synem Oldřicha a Boženy. Do koho se zamiloval? A jakým způsobem si opatřil nevěstu? Co na jeho počínání Jitka říkala? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Pohádka Ptáček pro štěstí, kterou předčítá herec Jiří Zapletal. Příběh vypráví o císaři, který má neustále nemocnou ženu i syna. Vydává se proto na cesty, aby zjistil, jak jim může pomoci. Odpověď však nalézá až u chudého hajného, kterému ve stodole sídlí vlaštovky.
Uslyšíme báseň českého básníka, prozaika, překladatele a redaktora Pavla Kolmačky Žít v souladu z jeho sbírky Život lidí, zvířat, rostlin, včel.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem O rodičích a dětech od Emila Hakla. Hakl předčítá pasáže z knihy a komentuje okolnosti jejího vzniku. Mluví také o obsahu a názvu knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá prozaickým antiutopickým dílem Mimner aneb Hra o smrďocha od Jiřího Gruši. V úryvku předčítá z knihy Milan Uhde a následně hovoří s autorem o tématu knihy.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se s žáky 4. ročníku povídat o hlavním městě ČR. Prozkoumejme pražská místa. Navštivme nejen divadla, muzea, obchodní domy, ale i památky a zábavní centra. Kterou pražskou památku máte nejraději?
Když děti učí telka! Jaké velikonoční tradice v jednotlivých krajích dodržujeme, si společně s paní učitelkou Katkou a dětmi ze 4. třídy ukážeme ve velikonočním dílu. Společně si zopakujete názvy krajů ČR a dozvíte se o zajímavých tradicích, které se váží k oslavám Velikonoc. Můžete zkusit hádat, ve kterém z krajů najdete kupříkladu skleněné kraslice. Na závěr si můžete společně s dětmi zkusit vyrobit „batikované vajíčko“.
Věděli jste, že v Praze na Proseku se ukrývá až 1 km dlouhá bobová dráha? A že Slapská přehrada není jenom o koupání, ale najdete zde i lanový park? Společně se také projdeme stezkou v korunách stromů na Dolní Moravě a vyzkoušíme místní adrenalinovou houpačku. Kdo chce spojit zábavu se vzděláváním, může vyrazit do Království lesa na Lipně, libereckého IQ parku nebo třeba olomoucké Pevnosti poznání.
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Vůně medových perníčků nám připomene, že přichází adventní období. Bylo to tak vždy? A co způsobuje jejich charakteristickou vůni? Recepty na výrobu perníku se liší a mění, stejně jako jejich tvary a zdobení. My si na nich ale určitě pochutnáme.
Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587. Ve videu se Jů a Hele snaží vymyslet vtipné únorové pranostiky.
Byla Říjnová revoluce v Rusku opravdu v říjnu? Jak vznikl Sovětský svaz a kdo vládl v Rusku před komunisty? Komunisté po svém nástupu k moci vládli dalších více než 70 let. Revoluční doba pro místní obyvatele nebyla vůbec jednoduchá, neměli práci a trpěli hlady. Komunisté lidem slibovali, že se budou mít mnohem lépe a zavraždili celou carskou rodinu. V Sovětském svazu se situace ale moc nelepšila a přišel hladomor.
Zábavnou formou zpracovaná legenda o bájném Golemovi, kterého údajně stvořil pražský učenec rabi Löw. Pomocí kouzelného šému ho pak oživil a nechal plnit své rozkazy.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.