03:04
V rozhovoru s demografkou Českého statistického úřadu jsou představeny základní demografické charakteristiky týkající se populace ČR v roce 2020. Vedle vývoje počtu obyvatel se dozvíme základní informace o struktuře obyvatelstva dle pohlaví, věku a demografických rekordech.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?
Jaké jsou přínosy sčítání obyvatelstva? Získaná data mohou pomoct k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožní nastavit služby tak, aby co nejlépe sloužily občanům. Výsledky sčítání využijí vysoké školy i developeři. Sčítání může i zavčas odhalit např. nedostatek mateřských škol a dalších sociálních zařízení.
V roce 2021 uplyne sto let od prvního sčítání lidu v Československu. Jak tato logisticky náročná akce v uplynulých sto letech vypadala a jak se měnila? Podívejte se na dobové reportáže i komentáře odborníků.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
Rychlebské hory kromě nenarušené přírody ukrývají také památky, například zámek Jánský vrch nebo secesní stavbu Georgs-Halle (dnes Tančírna v Račím údolí), která sloužila jako kulturní a turistické místo. Během druhé poloviny minulého století byl objekt opuštěn a začal chátrat, zašlý lesk mu byl navrácen v roce 2015 a opět je možné se zde zúčastnit kulturních akcí.
Jihočeská vesnička Holašovice je jednou ze tří v Evropě, které se dostaly pod ochranu UNESCO. Stavení s malovanými štíty na návsi jsou unikátní ukázkou selského baroka, stylu jihočeské lidové architektury 19. století. Holašovice jsou živou vesnicí, většina historických domů je stále obydlena. Překrásné štíty, neobvykle zdobená okna i rukodělné výrobky obdivují turisté z celého světa.
Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.
Proslulé kamenné zídky na ostrově Menorca chránily zemědělcům majetek před větrem a bránily dobytku opustit pastvinu. Zajímavostí je, že při stavbě zídek nebylo používáno žádné pojivo, a přesto na sobě kameny pevně drží. Jelikož byly kámen a dřevo na Menorce dříve jedinými stavebními materiály, byla takto postavena i obydlí s typicky bílou barvou. Na konci videa navštívíme jeden z bývalých kamenolomů, který dnes slouží jako turistická atrakce.
Istanbul je unikátní nejen svou geografickou polohou na pomezí Evropy a Asie, ale i kulturou a historií. V minulosti se jednalo o významnou obchodní spojnici mezi Evropou a Asií a také o hlavní sídlo vládců Byzantské i Osmanské říše, až do roku 1923, kdy se hlavním městem nově vzniklé Turecké republiky stala Ankara. Po krátké výpravě do historie uvidíme současnou podobu města, včetně tržnic s typickými tureckými výrobky a pouličních restaurací s místními specialitami. Na závěr si prohlédneme nejvýznamnější historické památky.
Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s úbytkem obyvatel. Záporné migrační saldo bylo roku 2021 doplněno o výrazně záporný přirozený přírůstek z důvodu pandemie. Zajímavé je však sledovat nejen celkové statistiky, ale i rozdíly mezi jednotlivými okresy, z nichž některé jsou naopak z hlediska migrace atraktivní a lidé se do nich stěhují.
Kamčatka je asi 1200 km dlouhý poloostrov na východě Ruské federace. Většinu poloostrova pokrývají vulkány, středem se táhne hluboké údolí řeky Kamčatky ústící do Tichého oceánu. Místní klima je s výjimkou pobřeží dosti tvrdé a silně tak ovlivňuje život lidí na poloostrově.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.