03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Jak naučit tygra hrát před kamerou hlavní roli? Někdy stačí správný fígl… Aron a Tarzan jsou tygří herci. Hrají jednu roli, a aby vše vypadalo tak, jak má, pomohou i filmové efekty a triky.
Princezna Prga bojuje proti suchu. Sušivce zastavíme jenom šetrným hospodařením s vodou. A jak na to? Princezna nám poradí. Můžeme zachytávat dešťovou vodu nebo se místo koupání ve vaně sprchovat. Možností máme mnoho. Tak do toho!
Vánoce jsou pro nás spojeny s bohatě prostřeným stolem, na němž nesmí chybět spousta dobrot. Každá rodina má své oblíbené pokrmy. Naše chutě i možnosti se mění. A jak to bylo s vánočními jídly v minulosti? Podívejte se.
O kouzelné moci slůvek „prosím“ a „děkuji“ se dozvídají již nejmladší děti. V království etikety je však zapomněli, a tak nastal veliký problém – naservírované jídlo jim ze stolu mizelo. Co s tím? Klárka a Mistr E pomohli. Můžeme si s nimi zkusit i závěrečný kvíz. Pokud tedy víme, jak správně tato slůvka používat.
Pojďme se společně podívat na video o hlavolamech. Rubikovu kostku zná celý svět, vynalezl ji maďarský vynálezce, architekt a profesor architektury Ernő Rubik. Hlavolamy se objevují stále nové a nové.
Seriál Žeprej nám v této části vysvětlí, co znamenají pojmy mínění, veřejné mínění i průzkum. Dozvíme se také, kdy je pro nás výhodné uskutečnit průzkum veřejného mínění i jak ho můžeme správně provést.
Pojďme se společně podívat na historii české státní vlajky. Spolu s hymnou je vlajka naším nejdéle sloužícím státním symbolem. Podobu vlajky vymyslel archivář a heraldik Jaroslav Kursa. Na to, jak se má vlajka správně vyvěšovat, existují pevně daná pravidla. Znáte je?
Umělecký štukatér je obor na střední škole, který připravuje studenty na práci na zajímavých a zdobných omítkách. Co přesně práce uměleckého štukatéra obnáší, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku naučit, jaká máme roční období. Víte, jak se střídají a co je pro každé z nich typické ? Na závěr si zkusíme barevný experiment s maceškami.
Většina z nás má ráda ovocné knedlíky. Ve středověku se knedlík říkalo úplně něčemu jinému. Chcete se dozvědět, jak vznikl český pokrm knedlo-vepřo-zelo? A z kterého jazyka pochází slovo knedlík?
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Ovce patří mezi nejskromnější a nejužitečnější hodpodářské zvíře, které se chová po celém světě. Význam ovcí spočívá v tom, že dokáže přeměnit obyčejnou trávu v produkty pro člověka důležité, například maso, mléko nebo vlnu. Víte, jak žili pastevci? Proč se říká obětní beránek?
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.