02:09
Pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o Marušce, kterou v zimě vyžene zlá macecha a nevlastní sestra ven pro jahody, borůvky a jablíčka. Laskavé Marušce však s úkoly pomůže dvanáct kouzelných bratrů měsíčků.
Pořad hravou formou seznamuje děti s písmenem Y. Určuje rozdíl mezi písmeny I a Y, a ukazuje, jak se toto tiskací písmeno píše. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Pohádka Otesánek, kterou předčítá herec Miloslav König. Příběh vypráví o starých manželích, kteří si přejí děťátko. Přání se jim splní, když jednoho dne donese muž pařízek a ten zázrakem ožije. Problémem však je, že má neustále hlad a sní všechno, co se mu postaví do cesty. Pohádka je přeložena do znakové řeči.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku poznávat slovní druhy. Vyjmenujme všechny slovní druhy. Procvičme si čísla, kterými jsou označovány. Jak poznáme přídavná jména? Jaký, který, čí se ptáš, už přídavná jména znáš. Společně si řekneme i další rýmy, které nám pomohou lépe poznat ostatní slovní druhy. Určeme slovní druhy a zasoutěžme si.
Pořad hravou formou seznamuje děti s prvním písmenem abecedy – A. Věnuje se tomu, jak se velké tiskací A píše a jaká slova tímto písmenem začínají. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Píše se správně disfunkce nebo dysfunkce? A co to vlastně znamená, když se řekne, že je něco disfunkční? Také si povíme, která další slova obsahují předponu dys a co znamenají.
Scénka a následný rozhovor s J. Králíkem, členem českého klubu velocipedistů, který vysvětluje motoristické výrazy.
Pasáž se zabývá původem a významem slova „blog“.
Scénka a vyprávění o původu a významu slova „eso“.
Pasáž se formou dotazníku v základní škole zabývá synonymy rohování/box, košíková/basketbal, odbíjená/volejbal.
Pasáž se zabývá tvořením přídavných jmen především z názvů českých měst a obcí.
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
Ve třetím díle Slovohrátek se Anička s Brunem a Vojtou zabývají spojkami „a“ a „ale“'. K čemu slouží a dávají větě nějakou náladu?
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.