03:06
Spisovatel Alois Jirásek se proslavil jako autor s neuvěřitelně širokým záběrem historických témat a v ukázce vystupuje zejména jako autor čtenářsky úspěšné knihy pro mládež Staré pověsti české. Některé z těchto pověstí jsou zde převyprávěny zábavnou formou. Dozvíme se, že ve svém díle hrdiny nejen popisoval, ale sám jím byl také ve skutečném životě. Jako jeden z prvních se nebál podepsat Manifest českých spisovatelů v roce 1917.
Jak to vypadalo, když se ženy rozhodly, že budou bojovat s muži? Jakou na ně vymyslely lest? A jak to celé dopadlo? Poslouchejte vyprávění ze Starých českých pověstí, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Bajka Lev, kočka a člověk, kterou předčítá herec Tomáš Töpfer. Příběh vypráví o Diogénovi, kterému vadí, že v každé báji vyhraje jen ten nejsilnější. Reaguje tak na pověst o lvu, který se chce na popud kočky utkat s dřevorubcem. Podle kočky jsou totiž lidé velmi chytří a silní a lev s ní nakonec souhlasí. Ezop však Diogénovi dalším příběhem dokáže, že zvítězit mohou i ti slabší. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Jak se kníže Svatopluk rozhodl rozdělit říši svým synům? Jakou roli v tom hrály pruty svornosti? A jak to nakonec s říší dopadlo? Poslouchejte vyprávění ze Starých českých pověstí, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Bajkovník je strom, který plodí listy i bajky. Tentokrát se dozvíme, jak si vrána poradila, když měla žízeň, a nemohla se napít ze džbánu. Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
Žito byl dvorním kouzelníkem krále Václava. Jakými kousky bavil královský dvůr? A jak napálil kouzelníky od vévody z Bavorska? Jak se bránil při napadení? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku předvídat, o čem bude příběh, který se chystáme číst. Hlavním hrdinou je chlapec, co má pod kloboukem? Najdeme v příběhu hlavní myšlenky, vplujeme do děje příběhu a zkusíme si zahrát na filmaře.
Už před tisícovkami let musely děti jednoho dne nastoupit do školy. Podívejme se, co se ve starověku učilo v Mezopotámii, staré Číně, řeckých městských státech Athénách a Spartě nebo v Římské říši. Žáci se tenkrát učili psát klínovým písmem, které vyrývali do hliněných tabulek pisátkem z rákosu. Sparťanští chlapci opouštěli své rodiče již v sedmi letech, aby se školili na vojáky. Uvidíte, že vzdělávání nebývalo vždy nejveselejší.
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
Ukázka popisuje historii hradu Pernštejn, který nebyl nikdy dobyt.
Pojďme se společně podívat na animovaný film o historii pražského Václavského náměstí a jeho geniu loci. Václavské náměstí založil král a císař Karel IV. ve 14. století. Kdysi zde byl koňský trh, podle toho se náměstí také jmenovalo, až v 19. století navrhl K. H. Borovský, aby se náměstí jmenovalo Václavské. Co všechno se tu odehrálo? A od kdy tu stojí známý pomník? Jak se kůň, který nese knížete Václava, jmenuje?
13 864
777
4 747
1 347
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.