Sára se chce stát skvělou reportérkou, tentokrát však neobstála u testu z českého jazyka. Dostala pětku, a tak se rozhodla, že natočí reportáž o mateřském jazyce. Pokusí se za pomoci své rodiny přiblížit divákům útvary nespisovné češtiny, jako je obecná čeština, slang, argot, profesní mluva a především nářečí, která se používají vždy jen na určité části jazykového území. Ukáže také, jak se vlivem médií rozdíly mezi nářečími stírají.
Pasáž se zabývá tvořením přídavných jmen především z názvů českých měst a obcí.
Pasáž se zabývá psaním velkých písmen v názvech svátků a přídavných jmen od nich odvozených.
Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním nebo zkracováním. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR ve vybrané pasáži vysvětluje všechny tři způsoby tvoření slov v češtině a ukazuje prostředky, jejichž pomocí se nová slova tvoří.
Pasáž popisuje tvoření a správnou formu zápisu některých zkratek.
Pasáž vysvětluje historický původ a dnešní význam často používaných českých obratů „být grogy“ a „být švorc“.
Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje negaci v češtině a její druhy. Věnuje se slovní, větné i členské negaci a způsobům jejího tvoření.
Všechlapy, Postoloprty, Tatobity, Nahoruby, Vševily, Holobrady, Soběchleby a mnoho dalších. Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje tzv. obyvatelská jména přezdívková, která vznikla z přezdívek místních obyvatel. Věnuje se i různým motivacím vzniku názvů měst a obcí, která se odvíjela od různých vlastností, činností nebo událostí s nimi spjatých. Pasáž je zakončená tematicky laděnou písní.
12 993
733
4 417
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.