Sára se chce stát skvělou reportérkou, tentokrát však neobstála u testu z českého jazyka. Dostala pětku, a tak se rozhodla, že natočí reportáž o mateřském jazyce. Pokusí se za pomoci své rodiny přiblížit divákům útvary nespisovné češtiny, jako je obecná čeština, slang, argot, profesní mluva a především nářečí, která se používají vždy jen na určité části jazykového území. Ukáže také, jak se vlivem médií rozdíly mezi nářečími stírají.
Pasáž se zabývá tvořením přídavných jmen především z názvů českých měst a obcí.
Pasáž se zabývá psaním velkých písmen v názvech svátků a přídavných jmen od nich odvozených.
Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním nebo zkracováním. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR ve vybrané pasáži vysvětluje všechny tři způsoby tvoření slov v češtině a ukazuje prostředky, jejichž pomocí se nová slova tvoří.
Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje mluvnické číslo místních názvů končících na -ice, jejich vznik i různé typy. Věnuje se i různým (historickým) významům přípony -ice. Odkazuje na publikaci Aleny Polívkové s názvem Naše místní jména a jak jich užívat, která pojednává o třech tisících českých místních jmen.
Oslovení jsou součástí každodenního života, některá z nich ale nesou různé významové odlišnosti. Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR popisuje vývoj oslovení (např. pane, bratře, slečno) a uvádí několik příkladů oslovení, která změnila svůj význam v souvislosti s politickými a společenskými změnami.
Kde se v češtině vzala slečna? Epizoda z pořadu Jazykovědma se zaměřuje na etymologii slova slečna v češtině. Nezastupitelnou roli v tom hraje disimilace, jejíž podstatu na základě videa určitě pochopíte.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.