Sára se chce stát skvělou reportérkou, tentokrát však neobstála u testu z českého jazyka. Dostala pětku, a tak se rozhodla, že natočí reportáž o mateřském jazyce. Pokusí se za pomoci své rodiny přiblížit divákům útvary nespisovné češtiny, jako je obecná čeština, slang, argot, profesní mluva a především nářečí, která se používají vždy jen na určité části jazykového území. Ukáže také, jak se vlivem médií rozdíly mezi nářečími stírají.
Pasáž se zabývá tvořením přídavných jmen především z názvů českých měst a obcí.
Pasáž se zabývá psaním velkých písmen v názvech svátků a přídavných jmen od nich odvozených.
Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním nebo zkracováním. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR ve vybrané pasáži vysvětluje všechny tři způsoby tvoření slov v češtině a ukazuje prostředky, jejichž pomocí se nová slova tvoří.
Díl pořadu Jazykovědma se tentokrát zaměřuje na citově zabarvený výraz brajgl. Kde se toto slovo vzalo, jak vzniklo a jaký má význam? Tušili jste, že tomuto slovu vlastně „umožnilo" vznik výtvarné umění?
Ve třetím díle Slovohrátek se Anička s Brunem a Vojtou zabývají spojkami „a“ a „ale“'. K čemu slouží a dávají větě nějakou náladu?
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá některými neologismy z hudební oblasti.
Jakým způsobem se v českém jazyce přistupuje k přechylování pojmenování zvířat? Jak se řekne samička od hada a samec od kukačky? Co je to sloní kráva? A proč existují u některých zvířat různá pojmenování pro samici a pro samce a v jiných případech nikoliv? Živočišná říše je zkrátka ještě o něco bohatší než český jazyk.
13 609
866
4 825
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.