06:52
Pasáž zachycuje záměr Karla IV. propojit dvě významná obchodní centra s Prahou a ukazuje, jak Karel IV. rozvíjel obchodní cesty, které vedly přes český stát. Vysvětluje, co se přepravovalo ve kterém ročním období a jak takové cesty vypadaly.
Pasáž přibližuje Brno v době, kdy zde Karel IV. a jeho manželka Blanka z Valois pobývali a Karel IV. v Brně vykonával funkci markraběte moravského.
Pořad se věnuje vztahu Karla IV. k víře. Ukazuje ho jako velmi zbožného člověka, který za nejvyšší moc na Zemi považoval Ježíše Krista. Vycházel přitom z odkazu sv. Václava a sv. Augustina.
Pořad ukazuje Karla IV. jako zakladatele českého vinařství. Za základní nařízení, které císař vydal a díky němuž vše započalo, je uváděno privilegium o vysazování vinic v královských městech z roku 1358.
Pořad vysvětluje strategický význam Českých Budějovic pro českého panovníka Karla IV.: staly se jeho opěrným bodem proti ambiciózním Rožmberkům.
Pořad vypráví o pohřbu císaře Karla IV. ve svatovítské katedrále a hledá místo jeho posledního odpočinku: královskou hrobku. Přináší také mnoho detailů o smrti ve středověku.
V dobách počátků českého státu byl pro Přemyslovce důležitý vztah k sousedům, zejména na západní hranici. Když byl králem východofranské říše zvolen Jindřich I. Ptáčník, mocenské centrum se z Bavorska posunulo do Saska. Jak na to reagoval kníže Václav?
Kutná Hora není spjatá jenom s dolováním stříbra. Její součástí je dnes i Sedlec, kde vznikl první cisterciácký klášter na našem území. Patří k němu i katedrála Nanebevstoupení Panny Marie, nejstarší katedrální chrám ve střední Evropě, později přestavěný barokním architektem Janem Blažejem Santinim.
Husitské hnutí (zejména pak tábority) nesymbolizují pouze války, ale např. i kolektivní samospráva společenství. Jedním z takových symbolů byly husitské kádě, do kterých nově příchozí odevzdávali své cennosti. K čemu byl nashromážděný majetek využívaný? Jak dlouho tento systém fungoval a se kterými městy je spojený? O tom nám více řekne odborník na husitské období Petr Čornej.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.