V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Odkud a kam vedou cesty českou krajinou? Geolog Václav Cílek vypráví o tom, jak cesty mizí a co může prozradit o české krajině i lidech síť zaniklých stezek.
Historická radnice, církevní stavby, umění, staré náměstí, množství mostů, ostrovy. To vše, ale nejen to, najdeme v polském městě Vratislav, které leží nedaleko českých hranic. Na prohlídku tohoto čtvrtého největšího polského města se vydáme v době adventních trhů.
Místo dosavadních přízemních objektů mají na pražském sídlišti Ďáblice vyrůst velké bytové domy. Místním obyvatelům se záměr nelíbí. Projekty jim berou prvky občanské vybavenosti, na které byli zvyklí, např. obchody. Bojí se také neúměrného zvýšení počtu obyvatel, již nyní je kapacita nejen místní školy napjatá. Urbanisté dále kritizují třeba objem a výšku budov, které by narušily smysluplný koncept sídliště. Kauza poukazuje nejen na nutnost udržitelnosti územního plánování, ale i na konflikt mezi veřejnými a developerskými záměry, ve kterém by státní orgány měly pevně zaujmout svou regulační roli.
Na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny žijí potomci tří původních národů, na kterých se podepsaly tragické události dvacátého století. Krymští Tataři, Karaimové i Krymčakové se snaží své tradice zachovat, i když jim doba zrovna nepřeje.
Na Menorce najdeme zhruba 1500 prehistorických památek. Kamenné monumenty ve tvaru písmene T (tauly) jsou největší záhadou ostrova. Nejspíše sloužily k náboženským obřadům. V blízkosti taulů se často nachází talayoty, tehdejší strážní věže. Zajímavé jsou i navety, které se využívaly jako hrobky, nebo skalní jeskyně s rozličnými funkcemi.
Vydáme se do Litovle, kde sídlí jedna z největších výroben hi-fi gramofonů na světě. Firma ročně vyprodukuje přes 100 000 kusů, většina je exportována do více než 70 zemí po celém světě. Prohlédneme si, jak probíhá výrobní proces a jaké jsou jeho nejnovější trendy.
Již za druhé světové války začal v Pardubicích vývoj plastické trhaviny, kterou zná celý svět pod označením Semtex. Tento název vychází ze jména pardubického sídliště Semtín a závodu Explosia, který trhavinu od roku 1953 vyráběl. Kromě tuzemského použití byl Semtex vyvážen, především pak do spřátelených zemí, např. Vietnamu či Libye. Pro svoji těžkou rozpoznatelnost byl Semtex nejednou zneužit teroristy, a stal se tak synonymem pro jakoukoliv plastickou trhavinu. Jeho použití je široké, kromě demoličních či vojenských účelů se využívá mj. při sváření či lisování kovů.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, jeden ze sedmi divů Česka, je vybavena největší reverzní turbínou v Evropě. V rámci českých hydroelektráren má také největší spád i výkon. Zároveň je nejvýše položenou vodní plochou v republice. Jak elektrárna funguje a další podrobnosti o ní představí tato ukázka.
Zemědělství ve Valencii přivedli k rozkvětu muslimští osadníci, typické jsou pomerančovníkové háje a zelinářské zahrady. Voda je sem přiváděna již od středověku velkými zavlažovacími kanály z řeky Turie. Zemědělci musí dodržovat stanovená pravidla pro odběr vody. Spory mezi zemědělci urovnává vodní tribunál, který se nepřetržitě schází už více než jedno tisíciletí.
V roce 1895 založili v Mladé Boleslavi knihkupec Václav Klement a strojní zámečník Václav Laurin firmu, která vyráběla jízdní kola. Pozdější věhlas však získali především výrobou motocyklů a automobilů. V roce 1925 koupil značku Laurin & Klement plzeňský strojírenský podnik Škoda. Za téměř 130 let existence firmy se staly automobily značky Škoda světovým pojmem. Vraťme se zpět v čase a proleťme si nejvýznamnější momenty historie firmy.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Železniční stanice Plzeň-zastávka byla zřízena v roce 1905. Důvodem bylo zvyšující se množství cestujících mezi Plzní a Klatovy. Během 1. světové války plzeňské Škodovy závody rozšířily svou výrobu, díky čemuž začalo do Plzně cestovat vlakem více dělníků. Z tohoto důvodu byl zadán návrh na výstavbu nádražní budovy. Budova byla postavena ve stylu kubismu, typicky československého architektonického slohu vycházejícího z pravidelných geometrických tvarů.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.