26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Mezi Branovem a Roztoky u Křivoklátu najdeme naučnou stezku U Eremita, podél které roste tis červený, jehličnan, který je v celé Evropě vzácný a přísně chráněný. Tady, na severních stráních podél Berounky, jich roste hned tisíc.
Šárecké údolí je dlouhé asi 12 km a představuje jeden z největších přírodních parků na území našeho hlavního města. V horní části ho známe jako Divokou Šárku, v té dolní pak jako Tichou Šárku. My se do tohoto údolí vypravíme s historikem Bohumilem Vurmem, který nám přiblíží toto zajímavé výletní místo.
Pražské židovské ghetto bylo vždy opředeno řadou pověstí. Některé byly spjaty i s rituální koupelí, mikví. Její označení v překladu z hebrejštiny znamená sebrání čisté přírodní vody z tůní. Takovou lázeň objevili odborníci na konci 60. let minulého století v suterénu budovy vedle pražské Pinkasovy synagogy. Podle historických pramenů fungovala už v 16. století, takže je docela možné, že se v ní před vstupem do chrámu koupal i legendární rabi Löw.
Některým krajům v současné době obyvatelé přibývají, z jiných krajů naopak lidé odcházejí. Jak se česká města a obce mění v souvislosti s migrací? Z rozhovoru se sociologem se dozvíme, co vede lidi nejčastěji k odchodu z míst, kde prožili své dětství a mají zde rodinu a přátele, jaké dopady má odchod obyvatelstva na demografickou strukturu města nebo proč právě ve Středočeském kraji obyvatelstva přibývá a v Ústeckém nebo Moravskoslezském ubývá.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.