26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
První horská železnice se standardním rozchodem na světě byla zprovozněna roku 1854 v Rakousku. Byla pojmenována podle tamního průsmyku Semmering. Tento název se používá i pro další železnice tohoto typu. Jako Pražský Semmering je označována část trati vedoucí ze Smíchova do Jinonic. Na osmi kilometrech tady vlaky překonávají výškový rozdíl 93 metrů.
Barrandovský plavecký bazén byl otevřený v roce 1930 v místě bývalého vápencového lomu, přímo pod Barrandovskými terasami. Byl prvním závodním bazénem v Československu. Proslavený byl také široko daleko nejstudenější vodou. Co se s mimořádným areálem v mimořádných kulisách stalo?
Nedaleko Tábora se nachází obec Chýnov. V její blízkosti byla roku 1863 objevena v podstatě náhodou jeskyně. Již o pět let později se stala první veřejně přístupnou jeskyní u nás. Chýnovské jeskyně nelákají své návštěvníky na bohatou krápníkovou výzdobu, ale na obrovskou barevnou bohatost vápenců.
CHKO Blaník a zvláště Podblanicko je místo, kde se prolíná příroda s historií i mytologií. Setkáme se s ředitelem podblanického muzea a místním rodákem Radovanem Cádrem, který nám tuto oblast přiblíží ze všech tří pohledů. V závěru si projdeme naučnou stezku a navštívíme rozhlednu na Velkém Blaníku.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.