26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Při putování po CHKO Brdy se zastavíme v obci Mrtník u kostela Narození Panny Marie. V minulosti byl tento kostel významný pro místní horníky a později hutníky z Komárova. V kostele i na přilehlém hřbitově najdeme plno uměleckých odlitků, které vznikly v komárovských slévárnách.
Hřebečský (také Hřebečovský) hřbet se nachází mezi městy Svitavy a Moravská Třebová. Z geomorfologického hlediska se jedná o nejlépe vyvinutý asymetrický hřbet, tzv. kuestu, u nás. Je to obří schod podmíněný endogenními silami spojenými s pohybem litosférických desek. Po letech intenzivního obhospodařování se pod Hřebčí znovu objevují pastviny. To je dobrá zpráva z hlediska biodiverzity.
Jihočeské město Tábor nabízí svým návštěvníkům celou řadu pamětihodností. Z husitských dob se zde zachovaly zbytky hradeb a několika bašt. Za pozornost stojí i památky z dob novějších, například budova staré radnice s unikátním gotickým sálem nebo vodní nádrž Jordán, která je nejstarší ve střední Evropě.
Reportáž z návštěvy uranového dolu Rožná na Vysočině. Hlubinný důl Rožná byl do roku 2017 jediným uranovým dolem ve střední Evropě, nyní je s těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě definitivní konec.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.