26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i jízdy králů na Slovácku, které jsou zapsány také na seznamu UNESCO. V čem jsou tyto jízdy výjimečné? A věděli jste, že mají svá přesná pravidla?
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrostla na stejnojmenné hoře nedaleko Loučné nad Desnou. Je technickým unikátem zařazeným dokonce mezi sedm největších divů České republiky. Její stavba byla zahájena v roce 1978 a do provozu byla uvedena až o 18 let později. Srdcem elektrárny jsou dvě Francisovy reverzní turbíny, největší v Evropě. Pojďte s námi zjistit, jak funguje.
Typickými stavbami Moravského krasu jsou vápenky. Mezi nejzachovalejší patří Velká Dohoda nedaleko vesnice Lipovec. Byla postavena v roce 1928 a zde vyrobené vápno využívali zedníci po celé Moravě. Jelikož se v nedalekém dole vápenec netěží, Velká Dohoda už není v provozu. Místo toho se stala technickou památkou.
Miroslav Vladyka v rámci Stezky Českem (2024) míří do Krušných hor. Jednou z jeho zastávek bude Vápenka v Háji nedaleko Loučné pod Klínovcem. Jedná se o nejstarší vápenku svého druhu u nás, která je zároveň přidruženým objektem hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Rozhledna na Králickém Sněžníku byla postavena na přísně chráněném místě, odkud vrcholové bezlesí umožňuje totožný výhled i ze země. Experti vnímají úřední povolení této stavby jako velice kontroverzní a obávají se dalších negativních dopadů na unikátní ekosystémy kvůli počtu turistů, které rozhledna může přilákat.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Krajina 21. století se stává příležitostí pro nové zemědělství. Nové technologie přinášejí 4. zemědělskou revoluci. Vědci z České zemědělské univerzity v projektu Chytrá krajina testují závlahy, mokřady, erozi, plodiny, snaží se najít vyvážený kolotoč vody, přírody a zemědělských aktivit. Precizní zemědělství znamená pečlivé hospodaření a v dobách klimatické změny hlavně citlivé nakládání s vodou.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.