26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
Okružní naučná stezka v městečku Polná, které až do požáru v roce 1863 bývalo třetím největším městem na Vysočině, je zaměřena na poznávání přírody a významných památek města. Vypravíme se do židovského ghetta, na zámek, na místní hřbitov či k místu, kde se v roce 1899 stala vražda švadleny Anežky Hrůzové, která vyvolala obrovskou vlnu antisemitismu a nastartovala hilsneriádu.
Žižkovská televizní věž vzbuzovala od začátku své existence rozporuplné reakce mezi odborníky i laickou veřejností. Někteří ji považovali za stavbu budoucnosti, podle jiných se vůbec nehodila do panoramatu Prahy plného historických budov. Následující reportáž představí současnost i pozadí vzniku této zajímavé stavby, která je dodnes nejvyšší budovou v Česku a dodnes vyvolává emoce.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Denně přicházíme o půdu o velikosti plochy třiceti fotbalových hřišť, od předválečné doby tak přišlo Česko o celou čtvrtinu zemědělské půdy. Příčinou je především zábor půdy pro novou výstavbu. Tento proces má své ekonomické a ekologické důsledky. Krajina, která se mění na města či logistická centra, ztrácí své přirozené schopnosti.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.