02:34
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Jak se zachraňují želvy? Práce mladé bioložky Hany Svobodové je fascinující odpovědí. Na neobydleném ostrově v Indonésii brání pytlákům sbírat vajíčka, zabíjet želvy kvůli výrobě suvenýrů z želvoviny, jinde vzdělává mládež či přesvědčuje místní politiky, že ochrana přírody má smysl.
Bedřich Moldán, první polistopadový ministr životního prostředí, shrnuje vývoj vnímání ochrany životního prostředí a prosazování právních a institucionálních opatření v tomto oboru od roku 1989 po následujících 30 let.
Jedním z vrcholových predátorů Amazonie je jaguár. Šelma je však ohrožena místními farmáři, kteří ji loví s cílem ochránit svá stáda. Nadace Panthera se proto snaží vybudovat pro jaguáry rozsáhlý bezpečný koridor, který vede od Arizony na jihu USA až po Argentinu. Navštívíme základnu nadace v brazilském Pantanalu a zjistíme, jakým způsobem se snaží její členové jaguáry chránit.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Ve slovenském regionu Pol‘ana vznikl významný projekt energetické soběstačnosti. Od roku 2009 sdružení osmi obcí pod názvem „Združenie obcí Bioenergia Bystricko“ vytápí 35 veřejných budov biomasou z místních zdrojů. Obce tak využívají lokální zdroje energie, budují pracovní místa, šetří peníze obce a chrání životní prostředí.
Než potraviny skončí na našem talíři, často putují tisíce kilometrů. Jistě je nemožné, abychom v otevřeném trhu, jakým je Evropa, konzumovali pouze české zboží. Avšak často si přístup k českým či lokálním potravinám komplikujeme my sami důrazem na co nejnižší cenu. Když dáme přednost podpoře lokálních produktů před péčí o naši peněženku, možná nás nakonec překvapí, co všechno si budeme moci dopřát.
13 736
769
4 680
1 332
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.