01:20
Umělá inteligence nastupuje do různých oblastí našeho života a právě o tom je další pasáž z cyklu FUTURO. Dnes umělá inteligence pomáhá v řadě oblastí, stanovuje lékařské diagnózy, pátrá na internetu, rozeznává obličeje, řídí robotické bojovníky, překládá jazyky atd. Víte, že nás umělá inteligence i hlídá, překládá různé texty, skládá hudbu, a píše dokonce divadelní hry? Jak funguje strojové učení?
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Co lze tisknout na 3D tiskárně, už mnozí vědí, ale což takhle 3D tisk do ruky? David Paškevič spolupracoval s firmou, která se zabývala 3D tiskárnami. Jejich možnosti mu ale nestačily, a tak se rozhodl vytvořit vlastní kreativní nástroj – 3D pero. Jak 3D pero funguje a z jakých materiálů je možné tvořit? S čím se potýkal na cestě od vlastního prototypu, přes vhodný design až k výrobě v malé firmě?
Opravdu už se pořádají závody s drony? A jak takový závod může vypadat? Jak vypadá pohled jejich pilotů? Několik závodů dronů se uskutečnilo i u nás v České republice, tak trénujte a jednou se takového závodu možná také zúčastníte.
Robotická ruka může mít víc kloubů než lidská. To se může hodit pro plnění různých úkolů, například v automobilovém průmyslu nebo potravinářství.
Technologie 3D tisku si z průmyslu postupně nachází cestu i do běžných domácností. První 3D tiskárny se začaly využívat před více než 20 lety na prototypovou výrobu ve strojírenství, později také v medicíně na tvorbu protetik nebo implantátů. Jak funguje 3D tiskárna a jaké materiály se využívají při 3D tisku?
Dnes už si život bez wi-fi neumíme představit. Je součástí našich domácností, nákupních center, knihoven, škol nebo třeba i vlaků. Pomocí bezdrátové sítě si zjednodušujeme život a bereme ji jako samozřejmost. Věděli byste, kdy se myšlenka wi-fi objevila poprvé? A co vlastně zkratka wi-fi znamená?
Rozhovor s mladým vědcem Tomášem Mikolovem, který se zabývá použitím neuronových sítí pro rozpoznávání lidské řeči a strojový překlad. Podílel se také na výrazném vylepšení Google překladače. Vědec vysvětluje svoji práci na modelu, kdy na slovo z obecného jazyka pohlíží jako na vektor z mnohadimenzionálního prostoru a zkoumá použití matematických prostředků při počítačovém zpracování přirozeného jazyka. Na úvod (5:28) je vysvětlen pojem obecná (silná) umělá inteligence, která je použitelná na více různých typů úloh. V rozhovoru se pracuje s pojmy neuronová síť, strojové učení a dalšími z oblasti matematiky a umělé inteligence. Mikolov vysvětluje, že jazyk a matematika k sobě mají velmi blízko. Jeho cílem je vyvinout počítač, který se umí učit stejně jako člověk. Ve střední pasáži (19:55) Tomáš Mikolov zmiňuje své důvody k odchodu do zahraničí a následně své zkušenosti z práce na americké univerzitě, ve firmách Google a Facebook a svůj názor na sběr dat pro jejich následné využití v cílené reklamě a známé kauze Cambridge Analytica. V závěrečné pasáži (42:40) jsou diskutovány obecné otázky umělé inteligence, jako například vývoj komplexních modelů, propojení evoluce člověka a vývoje umělé inteligence i hrozba jejího zneužití. Měli bychom se umělé inteligence bát?
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.