01:20
Umělá inteligence nastupuje do různých oblastí našeho života a právě o tom je další pasáž z cyklu FUTURO. Dnes umělá inteligence pomáhá v řadě oblastí, stanovuje lékařské diagnózy, pátrá na internetu, rozeznává obličeje, řídí robotické bojovníky, překládá jazyky atd. Víte, že nás umělá inteligence i hlídá, překládá různé texty, skládá hudbu, a píše dokonce divadelní hry? Jak funguje strojové učení?
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Co lze tisknout na 3D tiskárně, už mnozí vědí, ale což takhle 3D tisk do ruky? David Paškevič spolupracoval s firmou, která se zabývala 3D tiskárnami. Jejich možnosti mu ale nestačily, a tak se rozhodl vytvořit vlastní kreativní nástroj – 3D pero. Jak 3D pero funguje a z jakých materiálů je možné tvořit? S čím se potýkal na cestě od vlastního prototypu, přes vhodný design až k výrobě v malé firmě?
Opravdu už se pořádají závody s drony? A jak takový závod může vypadat? Jak vypadá pohled jejich pilotů? Několik závodů dronů se uskutečnilo i u nás v České republice, tak trénujte a jednou se takového závodu možná také zúčastníte.
Rozhovor s mladým vědcem Tomášem Mikolovem, který se zabývá použitím neuronových sítí pro rozpoznávání lidské řeči a strojový překlad. Podílel se také na výrazném vylepšení Google překladače. Vědec vysvětluje svoji práci na modelu, kdy na slovo z obecného jazyka pohlíží jako na vektor z mnohadimenzionálního prostoru a zkoumá použití matematických prostředků při počítačovém zpracování přirozeného jazyka. Na úvod (5:28) je vysvětlen pojem obecná (silná) umělá inteligence, která je použitelná na více různých typů úloh. V rozhovoru se pracuje s pojmy neuronová síť, strojové učení a dalšími z oblasti matematiky a umělé inteligence. Mikolov vysvětluje, že jazyk a matematika k sobě mají velmi blízko. Jeho cílem je vyvinout počítač, který se umí učit stejně jako člověk. Ve střední pasáži (19:55) Tomáš Mikolov zmiňuje své důvody k odchodu do zahraničí a následně své zkušenosti z práce na americké univerzitě, ve firmách Google a Facebook a svůj názor na sběr dat pro jejich následné využití v cílené reklamě a známé kauze Cambridge Analytica. V závěrečné pasáži (42:40) jsou diskutovány obecné otázky umělé inteligence, jako například vývoj komplexních modelů, propojení evoluce člověka a vývoje umělé inteligence i hrozba jejího zneužití. Měli bychom se umělé inteligence bát?
Pojďme se společně podívat na video o nanotechnologii. Nano je něco tak šíleně maličkého, že to ani nejde vidět. Dokonce ani mikroskopem to neuvidíte. Kdyby se milimetr rozkrájel na milion kousků, tak to jsou nanometry.
Aby počítač fungoval, potřebuje elektřinu. A jaká zařízení potřebujeme my, abychom s ním mohli komunikovat?
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
13 407
750
4 569
1 256
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.