02:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Krkonošské vodopády nám představí seriál Minuty z Krkonoš (2014). Vodopády patří k oblíbeným turistickým zážitkům. V tomto díle se dozvíme, který vodopád je nejvyšší, nejmohutnější i kolik vodopádů v Krkonoších vlastně najdeme.
Odkud a kam vedou cesty českou krajinou? Geolog Václav Cílek vypráví o tom, jak cesty mizí a co může prozradit o české krajině i lidech síť zaniklých stezek.
Jak se změnilo využívání osevních ploch v zemědělství ČR za posledních 30 let? Kterých plodin ubylo nejvíce a pěstování kterých plodin se "nejvíce vyplatí"?
Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.
Pohoří Pyreneje dlouhé přes 400 km tvoří přírodní hranici mezi Španělskem a Francií. My si je prohlédneme ze španělské strany, kde uvidíme ledovcová jezera, vápencové kaňony i vodopády. Také se zastavíme v podhůří centrálních Pyrenejí v malebném historickém městečku.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Prohlédneme si Českomoravskou vrchovinu a její dílčí celky – Žďárské vrchy, které jsou zároveň CHKO, Javořickou vrchovinu s nejvyšším bodem celé Vysočiny, Křemešnickou vrchovinu s léčivými prameny nebo Hornosvrateckou vrchovinu, která je pozoruhodná rozsáhlými listnatými lesy.
Klima souostroví Špicberky je velmi drsné a vegetační období rostlin je tak velmi krátké. Zdejší krátkověké rostliny jsou předmětem výzkumu, vědci zkoumají například jejich mimořádnou symbiózu s houbami, která se sice vyskytuje u většiny suchozemských rostlin, avšak na Špicberkách funguje trochu jinak než ve střední Evropě. Co za tím stojí? A jaké podmínky musí snášet český botanik Martin Vohník, který tento výzkum realizuje?
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.