19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Víte, kde u nás najdete teplomilný dub pýřitý neboli šípák? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Seriál Slovíčka nám v tomto díle vysvětlí a ukáže, co to jsou mimikry. Mimikry slouží šelmám k oklamání oběti, například když chce tygr ulovit zebru, splyne s okolím. A zebra zase naopak používá své pruhy jako mimikry, aby splynula se stádem - a z dálky je v podstatě neviditelná. Mimikry zkrátka slouží jako klam v boji s nepřítelem. Nápady přírody jsou prostě nepřekonatelné!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Zjistíme, čím a jak se krmí malá ptáčata. Špačci spořádají nejen obrovské množství ovoce na zahradě, ale také velké množství škůdců. Čápi odlétají na podzim do Afriky a vlaštovky umí lovit jen za letu.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém se přiotrávila myš Rozárka. Myška není ve své kůži a naše pátrání zjistilo, že se otrávila preparátem proti blechám. Na drobné hlodavce se totiž musí používat jiné přípravky než na psy. Teď už to víme a myšce bude zase dobře.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém se projdeme po zoo parku. Uvidíme největší osly na světě i cacheny, tedy tury, kteří pocházejí z Portugalska. Podíváme se na vodní buvoly a jaky domácí, kteří žijí zejména v Tibetu a unesou až 150 kg. Dozvíme se, co dělají Tibeťané s jačím trusem.
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
Uplynulo 20 let, co Českou republiku zasáhly mohutné povodně. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty. Řádila skoro v tisícovce obcí v deseti krajích, nejvíc v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnula se ani Moravě. Symbolem tisíciletých povodní se tehdy stala především Praha. Na 3D animaci se můžeme podívat, jak na některých místech v Praze stoupala hladina vody při této velké povodni.
Krajinná biodiverzita je pro zemědělství klíčovým předpokladem. Přestože se ví, jak hospodařit na orné půdě, aby zemědělská krajina mohla sloužit i dalším generacím, udržitelné postupy stále nejsou po zemědělcích striktně vyžadovány. Odborníci doporučují podmínit dotace, které do zemědělských podniků plynou, udržitelnými agroenvironmentálními opatřeními s cílem udržet v krajině biodiverzitu. Jejich snahy však naráží na nepochopení.
Oblast Moravského krasu dlouhodobě zatěžovala nadměrná doprava, proto byla v 90. letech vyhlášena soutěž o řešení ekologické dopravy. V Cyklodálkách (2024) se setkáme s Ivo Lachmanem, autorem vítězného návrhu. První část přišla v podobě turistických vláčků, od května 1995 pak funguje i lanovka nad propast Macocha, kterou si v závěru videa také prohlédneme.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.