00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Ježek jako domácí mazlíček? Ano. Roztomilý ježek bělobřichý pochází z Afriky. Je společenský, nekousavý, nenáročný a chovat ho může každý, kdo je ochotný mu věnovat péči. Podívejte se, jak s ním zacházet a co mu zajistit pro dostatečné pohodlí.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Mokřady jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na světě. První minuty videa nás seznámí s pestrým světem vodní fauny u nás. Dále se dozvíme o významu mokřadů pro klima a o jejich funkci v procesu samočištění vody.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Víte, že nejvýkonnější a nejrychlejší počítač na světě je lidský mozek? Zpracovává miliardy operací za sekundu! A to že nemá s technikou nic společného, není tak úplně pravda. Mozek se skládá z několika částí. Velkého mozku, mezimozku, středního mozku a mozečku. Každá z těchto částí plní specifické funkce. Jaké to jsou?
Nanovlákna mají široké spektrum využití, například ve zdravotnictví. Vyrábí se ve speciálním stroji zvaném nanospider s použitím statické elektřiny.
Člověk si vybírá nejlepší plodiny a druhy živočichů tak, aby z nich měl co největší výnos a co nejméně práce. K tomu slouží šlechtění odrůd rostlin a plemen zvířat. Upřednostňují se žádoucí geny, tedy vlastnosti, které se dále přenášejí z rodičů na potomky. Šlechtí se například i drůbež. Její chov podléhá přesným technologickým postupům.
Video začíná prvním kriminalistickým případem, který byl vyřešený díky otiskům prstů. Ty jsou pro každého člověka na světě, včetně jednovaječných dvojčat, naprosto unikátní. Za naše jedinečné otisky mohou tzv. papilární linie, které začínají vznikat již během prvního trimestru nitroděložního vývoje. Jejich vývoj je ukončen cca v polovině těhotenství a od té doby jsou až do konce života prakticky neměnné. Při odření či poleptání se jejich struktura znovu obnoví, protože jsou založeny hluboko v bazální vrstvě pokožky. Jejich nejdůležitější biologickou funkcí je pravděpodobně lepší hmatová citlivost.
12 691
703
4 218
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.