00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Žloutenka, označovaná jako nemoc špinavých rukou, nemoc cestovatelů či nemoc narkomanů, je závažné onemocnění, při kterém dochází k infekčnímu zánětu jater, resp. hepatitidě. Jedinou opravdu účinnou prevencí je dostupné očkování, protože nebezpečí nákazy číhá prakticky všude.
Umělé srdce patří mezi největší medicínské objevy léčby srdečních onemocnění. Převážně se používá jako přechodná náhrada za vlastní srdce pro pacienty čekající na transplantaci. Bez něj by zemřeli. Dnes již existují i modernější verze tohoto přístroje, principiálně je však téměř nenahraditelný.
Ekonomové se pokoušejí vysvětlit, co je lidské bohatství a odkud se berou takové drastické rozdíly. Novým vysvětlením má být „evonomika“. To je nové slovo, složenina ze slova evoluce, myšleno biologická evoluce, a ze slova ekonomika. Tvůrci této nové teorie mají za to, že biologická evoluce a ekonomika sice vypadají odlišně, avšak mají společného jmenovatele. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Téměř 7 tisíc jazyků, jimiž se na Zemi mluví, jde rozdělit do dvou hlavních skupin. Kromě jazyků tonálních jsou to jazyky atonální, mezi které patří například i čeština nebo angličtina. Slovo v atonálním jazyce nemění význam, je-li řečeno v pozměněném tónu. Jak ale historie vzniku těchto jazykových skupin souvisí s genetikou člověka?
Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Primářka Renata Gaillyová z FN Brno popisuje, jaké jsou dědičné příčiny pro vznik rozštěpu rtu a patra u novorozenců. Ve druhé části se video přesune přímo na operační sál, kde plastická chirurgyně Jitka Vokurková opravuje jednostranný rozštep u novorozeného chlapečka. Při operaci je potřeba rekonstruovat správný tvar kůže, sliznice i svaloviny, aby se zajistil zdravý vývoj dítěte.
Člověk si vybírá nejlepší plodiny a druhy živočichů tak, aby z nich měl co největší výnos a co nejméně práce. K tomu slouží šlechtění odrůd rostlin a plemen zvířat. Upřednostňují se žádoucí geny, tedy vlastnosti, které se dále přenášejí z rodičů na potomky. Šlechtí se například i drůbež. Její chov podléhá přesným technologickým postupům.
Lidský mozek představuje neuvěřitelně složitý orgán, který umí zázraky. Je tvořen nervovými buňkami, jejichž počet se blíží počtu hvězd v naší galaxii. Ve videu se dozvíte, co dělá superhrdina mozek v noci, když spíme, co potřebuje ke svému fungování nebo třeba kolik litrů krve jím denně proteče a jaké mýty o něm stále kolují.
Video začíná prvním kriminalistickým případem, který byl vyřešený díky otiskům prstů. Ty jsou pro každého člověka na světě, včetně jednovaječných dvojčat, naprosto unikátní. Za naše jedinečné otisky mohou tzv. papilární linie, které začínají vznikat již během prvního trimestru nitroděložního vývoje. Jejich vývoj je ukončen cca v polovině těhotenství a od té doby jsou až do konce života prakticky neměnné. Při odření či poleptání se jejich struktura znovu obnoví, protože jsou založeny hluboko v bazální vrstvě pokožky. Jejich nejdůležitější biologickou funkcí je pravděpodobně lepší hmatová citlivost.
Kazí se po konzumaci medu více zuby? A jak moc se po medu tloustne? MUDr. Jana Hajdušková vysvětluje nejběžnější dietologické mýty o medu.
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.