06:14
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.
J. A. Komenský se konečně dočkal také komiksového zpracování. Výstava připravená Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského v Praze představuje průřez osudy a dílem Komenského v přitažlivé formě nejen pro děti. Výstavou provází ředitelka muzea Markéta Pánková.
Video představuje německy píšícího pražského žurnalistu a spisovatele Egona Erwina Kische, známého také pod přezdívkou zuřivý reportér. Zachycen je především život tohoto výjimečného spisovatele, ale pozornost je věnována i jeho dílu. Výklad odborníků a vzpomínky současníků jsou doplněny dobovými fotografiemi.
Loutkoherec Miloš Kirschner se narodil v Praze a vyrůstal mezi loutkami. Jeho tatínek se amatérsky loutkoherectví věnoval. Sám Miloš chtěl studovat mezinárodní práva, režim mu to ale neumožnil. Nakonec se stal dlouholetým ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka a zasadil se o řadu novinek. I díky němu například loutky mluvily na zahraničních zájezdech 18 jazyky.
Vybraná pasáž pochází z televizního zpracování jedné z Nerudových Povídek malostranských (původní název povídky z roku 1875 je Pan Ryšánek a pan Schlegl). Pan Ryšánek se po 25 letech vrací na Malou Stranu, s sebou si ale přináší i s nenávist k bývalému příteli panu Schleglovi. Ten podle něj napsal lživý dopis slečně, jíž se pan Ryšánek dvořil, udal ho a dotyčnou si vzal. Vybraná pasáž zachycuje rozuzlení děje, kdy se znovu spřátelí oba hrdinové, navíc poskytuje obraz tehdejšího života na Malé Straně.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.