02:08
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
Po návratu z Brixenu měl Havlíček zakázaný pobyt v Praze. Povolen mu byl až v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že je nevyléčitelně nemocný. Krátká ukázka z minisérie Božena zaznamenává setkání jeho setkání s Boženou Němcovou. I zde byl Havlíček pod neustálým policejním dohledem.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Vybraná pasáž je z pořadu Báseň v cizím bytě, který vznikl v roce 2005 ke stému výročí narození tohoto českého básníka. Dozvíte se, kdy Ivan Blatný napsal svou první báseň. Profesor Jan Šmarda, autorův vzdálený příbuzný, dále vypráví, jak se z Blatného již v dětství stal sirotek a jak to ovlivnilo jeho tvorbu. Video je doplněno ukázkami z autorovy tvorby.
Historičky Magdalena Pokorná a Pavla Vošahlíková, literární historik Milan Horký a etnografka Markéta Palowská debatují o tom, jakému čtenáři je určena Babička, kdo by ji měl číst a čím může toto dílo oslovit dnešní čtenáře. Patří do rukou dnešním dětem? Je toto dílo překonaným kýčem? Zmíněn je také příběh Adolfa Kašpara, který se proslavil jako autor ilustrací prvního vydání Babičky v roce 1903.
Český prozaik Jan Balabán, nositel ceny Magnesia Litera a autor, jehož knihy vítězily v anketách o knihu roku, hovoří o své literární tvorbě a sdílí své názory a postoje, které ovlivnily jeho tvorbu. Dále předčítá z povídek Cedr a kladivo (Možná, že odcházíme, 2004) a Proměny (Prázdniny, 1998).
Románový debut pozoruhodný svou až obsesivní snahou přiblížit se druhému člověku. Břitká novela o hrdinovi, kterého postupně sžírá vlastní zloba nebo prozaický debut o dospívání na moravském maloměstě, kde se odlišnost neodpouští? Spolek Litera uděluje každý rok ceny za nejzajímavější literární počiny celkem v devíti kategoriích. Jaké tři knihy v kategorii próza se v roce 2024 probojovaly do nominací?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.