02:08
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
19. století zásadně změnilo tehdejší společnost. Je to století vynálezů a obrovského pokroku v technice, medicíně, stavitelství a dalších oborech lidské činnosti. Němcová se o novinky velmi zajímala, dokládá to nejen scénka s kostkovým cukrem v minisérii Božena. Možná i kvůli zájmu o vše nové vyhledávala společnost lékařů. Historička Milena Lenderová a scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková zasazují zájmy Boženy Němcové o novinky do dobového kontextu.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Pojďme se společně podívat na život českého kreslíře, malíře a významného ilustrátora. Adolf Born si jako kluk rád četl v dědečkových knížkách, kde ho zaujaly nejvíce obrázky. Studoval výtvarnou tvorbu na třech vysokých školách. Hodně tvořil právě pro děti, ilustroval známé příběhy Pipi Dlouhé punčochy, večerníčky Mach a Šebestová nebo Žofka Orangutanová.
Vybraná pasáž je z pořadu Báseň v cizím bytě, který vznikl v roce 2005 ke stému výročí narození tohoto českého básníka. Dozvíte se, kdy Ivan Blatný napsal svou první báseň. Profesor Jan Šmarda, autorův vzdálený příbuzný, dále vypráví, jak se z Blatného již v dětství stal sirotek a jak to ovlivnilo jeho tvorbu. Video je doplněno ukázkami z autorovy tvorby.
Biografii o nejznámějším českém běžci Emilu Zátopkovi napsal spisovatel Pavel Kosatík. Kniha zpracovává celý Zátopkův život a nabízí další pohled na tohoto legendárního atleta.
Spisovatel, básník, výtvarník, pedagog, badatel a znalec posvátných míst Václav Vokolek vypráví stručně nejen o rodinné historii, jak se dostal ke „studiu posvátna“ a psaní knih, ale i jak se stal „individuem práce se štítící“. V rozhovoru s Pavlem Klineckým se snaží (ne)definovat posvátno a uvádí, jak souvisí s náboženstvím a pověrami.
10 643
522
2 954
988
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.