00:35
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Věděli jste, proč patří rak říční mezi kriticky ohrožené druhy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jaký je životní cyklus mihule potoční? Spatřit mihuli je velice náročné. Většinu života prožijí jako larvy, tzv. minohy. Dospělá mihule už potravu nepřijímá. Jejím jediným a důležitým úkolem je předat život další generaci.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Na raka říčního narazíme jen vzácně v chladných a čistých vodách pod přehradami. Dožívá se až 20 let, ale je citlivý na čistotu vody. Zničující se pro něj v poslední době stala epidemie račího moru.
Semeno se seje a sazenice se sází. Dříve lidé okopávali řádky, vykopávali plevel a hnojili, aby jim na políčku něco vyrostlo. Jak to ovšem funguje dnes na velkých polích? Vydejme se objevit tajemství secích strojů a rozmetadel! Jak si lidé dnes ulehčují práci a šetří desítky hodin díky chytrým strojům a jejich GPS? Starost o plodiny umí ulehčit hodně. I když s takovým rozmetadlem je fajn jezdit proti větru. Víte proč?
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Česká husa je naše původní plemeno, které bylo zachráněno z tradičních venkovských zahrad. Jaký význam při tom mělo nakukování přes plot? Dozvíte se, co je k chovu takové husy potřeba, jak rychle roste nebo čím se živí.
V sítí potravních vazeb zastává žížala významné místo. Víte, že na světě je přes 3 000 známých druhů žížal a předpokládá se, že ještě 2 500 neznámých? Tyto a další zajímavosti se dozvíte v tomto díle pořadu Přidej se.
Víte, že mnoho rostlin, které rostou ve volné přírodě, můžeme jíst? Ve videu se dozvíte, jaké rostliny sbírat a kde jsou ta správná místa pro jejich sběr. Pokud byste si chtěli rostliny uchovat, udělat si svůj soukromý atlas, můžete si vyrobit herbář. Podrobný návod na jeho výrobu vám přináší také toto video. Ale pozor, záměna za jedovatou rostlinu vůbec není těžká. Takže opatrně. Ale účinky, které nám byliny přinášejí, jsou k nezaplacení.
Terčin zvířecí svět a její ekopříběh nás seznámí s tím, co můžeme dělat pro ochranu výra velkého, pokud ho ruší v hnízdišti lidé.
Terčin zvířecí svět se v tomto díle věnuje ekologickému problému, kterým je otrava ryb v potoce a jeho objasnění i řešení.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci. / У уривку показано деякі рослини, які цвітуть ранньою весною. Він переносить глядачів туди, де можна знайти проліски чи рідкісну рослину лілії собачого зуба. У програмі також тема міграції жаб навесні та цікаві факти про ялівці.
Víte, že se stále vedou spory o tom, jestli je lýkožrout smrkový neboli kůrovec nebezpečným škůdcem, nebo přirozenou součástí přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, že zvonek český se vyskytuje jen na krkonošských loukách a nikde jinde na světě? V jedné minutě vás seznámíme se zajímavostmi naší flory a fauny.
Pořad seznamuje děti s tím, jak správně zasadit květiny. Vysvětluje, která květina se dá zasadit do květináče a kterou je třeba dát do vázy s vodou. Vyjmenovává části květiny (květ, stonek, listy, kořeny) a vysvětluje, k čemu slouží. Dále informuje, co všechno potřebuje taková zasazená květina (slunce, vodu, hlínu, živiny).
Máme na planetě Zemi více slané nebo sladké vody? Existují moře i uvnitř pevniny? Proč odborníci sledují, jestli se mění slanost vody v oceánu? Víte, že Mariánský příkop je nejhlubší místo pod vodní hladinou na světě?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.