02:10
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
Prvotní čtenářské zkušenosti Boženy Němcové byly spjaty s německou literaturou, kterou obdivovala. Ukázka z minisérie Božena je jakýmsi uvedením do čtenářského světa mladé Barbory, která předčítá pasáž z Goethova Utrpení mladého Werthera.
Narození Boženy Němcové je po desetiletí zkoumaným problémem, spojeným s mnoha fabulacemi. Ve vyjádření literárního historika Milana Horkého k otázce autorčina narození zazní i zajímavosti o tom, jaká byla Božena Němcová matka.
Vybraná pasáž pochází z televizního zpracování jedné z Nerudových Povídek malostranských (původní název povídky z roku 1875 je Pan Ryšánek a pan Schlegl). Pan Ryšánek se po 25 letech vrací na Malou Stranu, s sebou si ale přináší i s nenávist k bývalému příteli panu Schleglovi. Ten podle něj napsal lživý dopis slečně, jíž se pan Ryšánek dvořil, udal ho a dotyčnou si vzal. Vybraná pasáž zachycuje rozuzlení děje, kdy se znovu spřátelí oba hrdinové, navíc poskytuje obraz tehdejšího života na Malé Straně.
J. A. Komenský se konečně dočkal také komiksového zpracování. Výstava připravená Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského v Praze představuje průřez osudy a dílem Komenského v přitažlivé formě nejen pro děti. Výstavou provází ředitelka muzea Markéta Pánková.
Jindřich Honzl zpracoval formou dramatické montáže korespondenci spisovatele Jana Nerudy a spisovatelky Karolíny Světlé. Autentické dopisy ilustrují nejen ducha doby, ale jsou také svědectvím o citech, cílech a myšlenkách dvou velkých osobností české literatury. Inscenace byla uvedena v roce 1972.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.